Deset let s Václavem Havlem

Venda Šebrlová 4 2003 Knihy česky

Ladislav Špaček

Deset let s Václavem Havlem

Bylo jen otázkou času, kdy se na trhu objeví kniha bývalého mluvčího Václava Havla. Deset let života, kdy někomu najednou vidíte do života a poznáváte jeho silné stránky i rozpačité slabiny, se muselo zúročit. Že kniha vyšla pár týdnů po Havlově smrti svědčí o tom, že „zápisky z cest“ byly pečlivě vedeny po celá léta a teď jen bylo na autorovi, aby se rozhodl: co zveřejnit, co nechat spát.

Hezky se čte a člověk se dozví spoustu věcí, které jen tušil, i o kterých neměl ani ponětí. Třeba o obavách z toho, aby někomu neublížil nebo o jeho letitém strachu (a nechuti) z Václava Klause, který byl pro Havlovu slušnost příliš bezohledným partnerem. Vůbec právě vztahy s politiky, jejichž jména známe a máme na ně svůj názor, jsou velmi zajímavé. Výjimečný vztah měl s americkým prezidentem Billem Clintonem, ale i s papežem Janem XXIII. a dalajlámou (který se s V. Havlem přijel před jeho smrtí rozloučit). Je jiné si přečíst v denním tisku, s kým Havel jednal a jaký byl výsledek – a pak se dozvědět, jak se k němu s úctou chovali hostitelé, co se stalo na cestách a jak se (z počátku nerad) oblékal do „oficiálních“ šatů. Jak ho vítali obyčejní lidé a kdyby mohl, tak by každý den byl hostem - a upřímně vítaný hostem! – kdekoli u nás.

L. Špaček se pochopitelně nevyhnul ani Havlovu životu s paní Olgou a posléze s paní Dagmarou, precizně vylíčil jejich důležitost pro prezidenta a různost, s jakou na něj působily. Obě dámy byly ochranitelské a moudré.

Dojímavá jsou slova o tom, jak se po skončení mandátu loučil s lánským zámkem a lidmi kolem něj. „ Mlčky a se zamženýma očima sledoval ubíhající zámeckou zeď, bránu, čestnou stráž a pak už jen krajinu kolem hřbitova. Přijeli jsme na hřbitov a za naprostého ticha vystoupili z auta. Prezident položil květiny na hrob TGM, poodstoupil a udělal místo Pavlu Tigridovi. Ten stál nad hrobem déle než prezident, nemohl se od Masarykova náhrobku odtrhnout. Na prezidentovi bylo vidět stejné pohnutí, uvědomoval si, že končí nejdůležitější období jeho života.“

Kniha není dokument. Chvílemi jsou to příběhy a příhody z cest, najednou však objevíte popis anabáze našeho vstupu do NATO. Pak zase trapas se španělskou královnou Sofií, která místo kávy dostala U Černého orla českého turka a decentně pak pila jen vodu. Budete se bavit a k některým kapitolám se časem vrátíte. Jistě časem vyjdou důležité studie o Václavu Havlovi, které budou číst politologové a studenti. My ostatní budeme u Špačkovy knihy vzpomínat na člověka, kterému současní politikové mohou lásku a obdiv obyčejných lidí jen závidět.

Vydala Mladá fronta

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012