Národní knihovna láká i okouzluje

Olga Szymanská 1 2014 Dějiny česky

 

Příběh slova, příběh myšlenky

Národní knihovna ČR a o. s. Ontogenie, kulturní centrum připravili ojedinělou výstavu knižních překladů Josefa Jungmanna. Seznamuje s jejich historií, realizací i unikátními kopiemi knižních vazeb a zároveň zdůrazňuje význam knihy a češtiny jakožto jazyka.


Přestože řada z nás nečetla Jungmannův překlad Chateaubriandovy Ataly či Miltonova Ztraceného ráje, provází nás tyto knihy snad na každém kroku. Výstavní expozice představuje Jungmannovy překlady obou titulů do češtiny, a to ve vztahu nejen k nim, ale i k historii knihy vůbec. A právě Josef Jungmann na přelomu 18. a 19. století překladem zmíněných poetických knih s duchovním rozměrem, v jejichž osudech se propojily tři kultury, tři osobnosti a tři jazyky: Ztraceného ráje Johna Miltona a Ataly René de Chateaubrianda přesvědčil o významu češtiny jako svébytného jazyka. Asi ani netušil, že Milton byl pro Chateaubrianda velkým vzorem: proto francouzský básník Ztracený ráj z angličtiny do francouzštiny přebásnil, což ho navíc natolik ovlivnilo, že v období francouzské revoluce napsal vlastní dílo: Atalu. Předznamenala romantismus a ovlivnila kulturní vývoj celé Evropy a inspirovala i například velkého Goetha. Poprvé vyšla roku 1801, Jungmann ji do češtiny přeložil čtyři roky poté.

„Je zajímavou shodou životních a politických událostí v Evropě, že v době, kdy Jungmann dílo přeložil, se v Praze zrovna nacházel Chateaubriand. Snad neznalostí společenskou nebo nepřízní osudu se však spolu oba spisovatelé nesetkali. Ve své době však hrály vydání i překlady uvedených děl podstatnou roli při utváření společnosti. Všem třem zmíněným autorům bylo vlastní překonávání mnohých překážek a boj za svobodu člověka jako jednotlivce, byť v různých dobách a podobách, ale vždy skrze jazyk. Milton napsal Ztracený ráj v roce 1607 jako naprosto slepý. Chateaubriand cestoval do Ameriky, kde se setkal s Washingtonem a pozoroval život Indiánů,“ říká Marie Krajplová z o. s. Ontogenie, kulturní centrum.

Cílem Jungmannova úsilí bylo ukázat, že český jazyk je rovnocenný s ostatními světovými jazyky. Jeho překlady obsahují češtinu, která významně ovlivňuje i náš dnešní jazyk a způsob myšlení. A výběrem děl se spojil Josef Jungmann nepřímo s Johnem Miltonem a René de Chateaubriandem: byť každý ve své době a svým způsobem, všichni tři s cílem docílit svobody. Expozice se také snaží odpovědět na otázky, například: Co je kniha a jaký má význam pro naše myšlení?, Jaký vliv má svazek, který nám předestře nejen myšlenky, ale i celé dějiny, jež se v něm uchovávají?, Je kniha pouhým textem nebo zároveň nástrojem, který může měnit myšlení a názory lidí? Tím je velice lákavá.

Výstava Příběh slova/Příběh myšlenky - do 2. 3. 2014 v Galerii Klementinum-Výstavní sál (vstup od Mariánského náměstí).

Čtvrtek vždy doprovodný program pro školy:  www.ontogenie.cz. Informace i na www.nkp.cz.

 

-------------------------

Dan Brown - autor bestsellerů Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni, Ztracený symbol, Inferno  zavítal při svém evropském turné do Prahy.  Jedno z prvních míst, kam zamířil, byla Národní knihovna ČR.

Navzdory únavě z cesty mezi Amsterodamem a Prahou se Brown v doprovodu manželky vydal téměř ihned po příletu do Klementina. Prohlédl si Všeobecnou studovnu. Dále bývalý letní refektář s bohatou štukovou výzdobou z roku 1669, který dříve sloužil jako jídelna i místo k veřejnému hlasitému předčítání, deklamacím a společenskému kontaktu. Doslova ho uchvátily historické prostory Barokního knihovního sálu, dokončené roku 1727. Představují nejstarší typ galerijního prostoru v Čechách vůbec, zachovaný ještě v původní podobě. Spisovatele zaujala nádherná fresková výzdoba sálu, především nástropní výjev Alegorie matematiky s vyobrazením magického čtverce;  zároveň se velmi zajímal o knihy, kterých je zde umístěno více nežli dvacet sedm tisíc. V kožených i látkových obalech, různých velikostí a hmotnosti, řazených do barevných oddílů dle jednotlivých oborů. Jeho obdivu neušly glóby i astronomické předměty.

 

„Navštívil jsem hodně světových knihoven, ale žádná není v tak překrásných prostorách jako ta vaše. Je úžasné, že od počátku slouží tento areál vzdělávání a vy v tom pokračujete. Málokterá knihovna se může chlubit tak velkolepou historickou budovou,“ nechal se slyšet spisovatel. Přestože Brown, autor symbologa Roberta Langdona, sám trpí závratí, neodolal a vystoupal až na Astronomickou věž, kde ho pražské panorama při zapadajícím slunci nadchlo. Nejprve se jím kochal z bezpečí otevřených okenic. Později neodolal a – fascinován jedním z nejkrásnějších pohledů na Staré Město – na ochoz prostě vstoupit musel. Nakonec průvodce ubezpečil, že v Praze rozhodně není naposled. „Dan Brown mě velmi mile překvapil svou skromností a pokorou. Provádět jej Národní knihovnou bylo velice příjemné. Zajímal se o spoustu detailů, o historii samotného Klementina i Jezuitů,“ uvedl k návštěvě světoznámého spisovatele generální ředitel NK ČR Tomáš Böhm.

 

Slavného prozaika do Prahy pozvalo Nakladatelství Argo, které v rámci projektu Lukáše Hejlíka LiStOVáNí připravilo pro Novou scénu Národního divadla nastudování právě Inferna a také besedu s autorem, spojenou s autogramiádou.

 

Olga Szymanská

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012