75. výročí vzniku Československého ústavu zahraničního

1 2003 Aktuality česky
obálka čísla

Vážení čtenáři,

mnozí z Vás znají činnost Československého ústavu zahraničního, zaměřenou na spolupráci s krajany a pomoc krajanům v zahraničí. V našem časopise jsme ČSÚZ věnovali dosud pozornost jen občasnou. Například článkem o realizaci a následném odhalení sochy Tomáše G. Masaryka v ukrajinském Užhorodě, což byl čin mající za sebou skoro rok houževnatého organizačního úsilí i finanční podporu. Podobné to bylo i s realizací sochy T. G. M. v Mexiku. Oba projekty se ČSÚZ podařily uskutečnit v minulých letech. Také učebnice, videotechnika, počítače a ostatní potřebné věci pro výuku dětí našich krajanů v Chorvatsku putovaly loni do tamějších škol zásluhou tohoto ústavu. A další a další projekty, o kterých bychom Vás rádi informovali na této stránce pravidelně a možná i rozvinuli dialog o dalších možnostech spolupráce domova s československým světem, což je samozřejmě i náplní našeho časopisu.

Dnes bychom chtěli připomenout historii ČSÚZ.

es


Jaromír Šlápota, předseda ČÚZ: ,Československý ústav zahraniční prošel vším, čím prošla naše země, prošel časem se všemi složitostmi vztahu našich národů doma s příslušníky našich národů ve světě. V jeho členských řadách působily mnohé osobnosti, které se neustále zasazovaly o to, aby ideál, na němž byl ústav zbudován, mohl být dominantou i v těch nejsložitějších podmínkách. Jsme jejich skromnými v úctě na ně vzpomínajícími pokračovateli."

Letos 20. prosince 2003 uplyne 75 let od ustavující valné hromady, kterou svolal přípravný výbor proto, aby mohl spatřit světlo světa Československý ústav zahraniční.

V roce vzniku ČÚZ - 1928 - se slavilo a bilancovalo uplynulých deset let existence Československé republiky. V uplynulých letech se řada lidí zabývala myšlenkou na založení instituce, na jejíž půdě by se sbíhaly všechny nitky spolků, sdružení, iniciativ jednotlivců doma i v cizině a byla jim věnována pozornost, podpora a zájem ze strany mladého státu. JUDr. Lev Zavřel, představitel přípravného výboru, ve svém úvodním projevu konstatoval, že za hranicemi republiky žije celá pětina obyvatel země, a té je třeba naslouchat, pomáhat a vytvářet podmínky pro vzájemný dialog. Ustavující valná hromada se konala v jednom z historických sálů Staroměstské radnice v Praze. Té radnice, na jejímž průčelí se skví dodnes nápis ,Praga caput régní" - Praha hlava království, a v níž právě před 470 léty byl českým králem zvolen Jiří z Poděbrad, muž nad jiné prozíravý a schopný. Byla to patrně náhoda, ale dodnes inspirující. Hlavou předsednictva ustavujícího zasedání se stal volbou JUDr. Jan Auerhan, který se narodil blízko Havlíčkovy Borové a gymnázium navštěvoval v Německém, dnes Havlíčkově Brodě. Kromě právnického vzdělání se zabýval demografií a statistikou. Od roku 1929 byl prezidentem Českého statistického úřadu, na jehož budování se podílel od vzniku republiky. O život krajanů se začal zajímat již počátkem 20. století. Navštívil většinu krajanských komunit po celé Evropě od Německa po Kavkaz. Poznal tak v praxi slasti a strasti života exulantů. Svoje zkušenosti popsal v několika publikacích. V roce 1920 založil a jedenáct let redigoval revui ,Naše zahraničí". Patřil k našim nejlepším odborníkům na problematiku vystěhovalectví. Do čela ústavu se jeho osobou dostal muž nad jiné schopný a na slovo vzatý odborník. Jednání valné hromady se dohodlo na třech hlavních oblastech působnosti. 1. oblast vystěhovalectví, 2. oblast péče o repatrianty, 3. péče o plnění národních, kulturních a náboženských potřeb krajanů.

Domnívám se, že i v současnosti jsou výše uvedené body stále aktuální. Valnou hromadu zakončil právě zvolený předseda následujícími slovy: ,Ústav má konati dílo velmi užitečné, důležité a potřebné. Výsledky nebudou ovšem patrné hned, poněvadž práce, kterou chce ústav konati jest obtížná a zdlouhavá, neboť vyžaduje veliké svědomitosti. Členstvo ústavu a celá naše veřejnost musí ústavu v jeho práci pomáhati." Za sebe dodávám, že kromě výše uvedeného poslání a náplně práce je třeba mnoho ohleduplnosti, taktu a pochopení pro jednotlivce i organizace krajanů, které pracují po celém světě ve velmi odlišných podmínkách. Možnosti komunit i jednotlivců je třeba vnímat individuálně. Svědomité a odpovědné činnosti Československého ústavu zahraničního bylo dopřáno pouhých 11 let. Během této doby ústav finančními částkami podporovali jak domácí, tak zahraniční podnikatelé, řada spolků (např. Sokol), svazů i jednotlivci. Práce ústavu byla násilně ukončena okupací v roce 1939. První předseda JUDr. Jan Auerhan byl zatčen gestapem v době stanného práva po atentátu na R. Heydricha a tři dny po zatčení 9. června na Kobyliské střelnici popraven. Činnost ústavu byla obnovena po šesti letech během roku 1945.

Závěrem jeden z hlavních bodů programu ČÚZ na rok 2002-2003: 1. ČÚZ je nezávislé občanské sdružení, jehož činnost vychází především ze zásad politické, náboženské, rasové a národnostní snášenlivosti. Zájem všech členů a pracovníků se bude soustřeďovat na plnění hlavního poslání, především na podporu národního uvědomění a sounáležitosti krajanů s vlastí, na péči o spolupráci s československými krajany ve světě.

Jana Volfová


KONČENICE:

Jedním z největších projektů Československého ústavu zahraničního posledních let je patronát nad základní školou Josefa Růžičky a školkou v Končenici v Republice Chorvatské. Kromě budování knihovny T. G. Masaryka je důležitou náplní projektu dovybavení školy a školky předměty pro hudební, výtvarnou a sportovní výchovu. V současnosti byly pro školu Josefa Růžičky zajištěny po domluvě s učitelem tělesné výchovy panem Jaromirem Vrabcem sportovní potřeby pro fotbal, volejbal, basketbal a házenou, dresy pro děvčata a chlapce, odrazový můstek, žíněnky a další potřeby ( stopky, encyklopedie).

Školka pro děti předškolního věku bude vybavena novým nábytkem, výtvarnými potřebami, zařízením kuchyně a audiovizuální technikou. Československý ústav zahraniční zajistil pro potřeby školy Josefa Růžičky 12 počítačů, 3 televizory a 3 videa. Těmito prostředky bude vybavena speciální učebna.


Článek zprcován na základě materiálů poskytnutých ČÚZ

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012