Dopis z Kanady

konečně mám trochu času si sednout a dokončit přání k Vánocům, které letos píšu na pokračování. Začal jsem před dvěma dny…….
Pro nás příprava Vánoc letos trochu vybočila z našich zvyklostí. Poprvé po letech nebudeme mít živý vánoční stromek, přestože jich máme v našich remízcích stovky. Minulý týden ve čtvrtek (December 19) přišel frezing rain a ice storm. Všechno je obaleno ledem, místy až 1 inch. Od pátku minulého týdne až do včera večer (December 22) jsme byli bez proudu.
Co to znamená v současné době, v době pohodlí a elektrizace, si většina lidí umí představit, ale skutečnost předčí i ty představy. Nejde topení, neteče voda, zpočátku nejdou telefony. Že vám doma nejde televize a internet je zřejmé. Zpočátku, než banky se oddělí od sítě a nahodí své vlastní zdroje elektřiny, nejdou bankomaty a nic nekoupíte na kreditní kartu, u čerpadla nedostanete benzin, když tam vůbec dojedete, protože nejdou pumpy atd., atd. Naštěstí elektřina nevypadla na začátku okamžitě, chvíli to blikalo, a tak jsme stačili se ženou natočit si vodu na pití i užitkovou do zásoby – na půl dne, den, týden?
Máme vlastní studnu, ale pumpa je na 220 V a náš agregát na 110 V. Jen jeden z mnoha detailů. Máme dost svíček? Co baterie? Kde jsou sirky?
Máme zásoby dřeva na 2 roky a náš dům má 2 komíny a máme dvoje kamna na dřevo. Máme svůj vlastní gnerátor a výbavu na kempování, a tak jsme soběstační, abychom nezmrzli a netrpěli hladem. Vaříme si. Přinést dřevo z venkovního dřevníku po ledě je ale problém. Parkuji před domem, ale pro led auto neotevřu. Agregát jsem na začátku nestartoval, neznám předpověď počasí a nevím, jak to bude dlouho trvat, abych taky měl dost benzinu. Budu ale potřebovat zahřívací pistoli, abych rozmrazil dveře a do auta se vůbec dostal.
Auto je teď malý detail, který počká. Když jsme se s ženou postarali sami o sebe, musel jsem vzít sněžnice (speciální pro naši oblast Ontaria, mají také na spodku škrabáky na led) a jít přes les a louky se podívat na naši sousedku, která je sama, abych ji přivedl k nám. V létě jí zemřel manžel, jejich dům nemá komín. Normálně je to 10 minut, šel jsem to přes půl hodiny. Nikdo mi neotevřel. Dům obalený ledem jak z filmu Mrazík. Nejbližší farma dalších 500 m. Rychle domů.
Mezitím začal jít alespoň drátový telefon. Volal jsem jiného souseda. Don mi řekl, že paní před týdnem odjela s dcerou do tepla, na jih. Spadl nám kámen ze srdce. Don se ptal, zda máme dost vody, že nastartoval svůj agregát, aby měl vodu pro dobytek. Řekl jsem mu, že zatím máme, ale k nám by se stejně nedostal. Naše cesta je stejně zatarasená spadlými stromy. Don se ptal, zda potřebuji pomoc, ale odmítl jsem, myslel jsem si, že ještě na to stačím. To ano, ale byla to dřina. Řezat padlé stromy na ledě není nejlepší zábava. Uklidit to, odtahat to z cesty je větší problém. Všechno s ledem váží tuny. Naštěstí u nás do toho nebyly žádné spadlé dráty, jako jinde.
Pokračuji ve čtvrtek (December 26). Byl jsem v pondělí v práci. Odledoval jsem jen přední okno. Auto je ledová koule. Větší oblast Great Toronto byla v té době, v pondělí, ještě bez proudu, byly to stovky tisíců lidí. Jak to přečkávají v bytech, nemám tušení. V této chvíli, ve čtvrtek, je bez proudu v Great Toronto stále nějakých 90 tisíc lidí. Pro mne, na silnici do Mississauga byl největší problém led a křižovatky, kde světla nefungují. Podle zdejších pravidel to znamená, že každá příjezdová silnice je Stop a přejíždí se systémem zip.
Doma máme stále všude připravené zásoby vody. Naše kalamita ještě neskončila. Před Vánocemi jsme měli asi 1 ft sněhu (30 cm), na to 2 cm ledu. Mělo přijít oteplení a tím by led spadl. Místo toho další pokles teplot, přes den -10, v noci -18 a dále denně sněží. Polomy v lesích a podle silnic budou tedy pokračovat. Stejně tak padání dálkových i místních sítí.
Mrazy a sníh není nic, co by mohlo narušit denní život lidí v Ontariu a v Kanadě. Ta dávka ledu pro Ontario není také tak neobvyklá, jenže letos přišla na Vánoce a postihla tu nejvíce obydlenou část země. Lidé ve městě, v Great Toronto, v panelácích, věžácích a mrakodrapech budou mít na co vzpomínat.
Jiná věc je, že zima teprve začíná a podle předpovědi má být dlouhá a tvrdá. Na prériích mají za sebou již jeden skoro 2 týdny trvající mrazový term, teploty -35 a wind chill factor -45 °C. U nás na Rockwood jsme zatím měli jen -18 až -22. Velké mrazy – okolo -30 až -35 míváme jen krátce, na konci února, ale to již jsou také krásné, slunečné dny.
U nás doma, před dvěma týdny, malá smečka kojotů – byli tři, hnali naši vnučkui ze zahrady. Jeden z nich vyběhl za ní až na verandu, kde jsem stál já. To je velice neobvykle, teď na začátku zimy. Před jarem napadnou i telata na postvinách, ale teď? Uvidíme. Medvěda viděli lidé naposledy v našem okolí před 2 lety.
Doufáme, že v roce 2014 počasí nijak nevybočí z normálu, a že tu roční dávku zimních anomálií máme již vybránu.
Dovětek redakce:
Zde se autor tohoto textu, který nechce být jmenován, bohužel mýlil. Když krátce po Vánocích svůj text psal, netušil, že další vlna vekých mrazů přijde zanedlouho…jak jsme všichni slyšeli i četli v našem textu, mrzli nejen obyvatelé Kanady a severní části USA,
ale teploty pod minus 20 °C a spousty sněhu dorazily až na jih do Chicaga i níže..
Zato my v Praze už několikátý týden máme dojem, že zimní období s alespoň symbolickou trochou sněhu či ledu u nás příroda letos úplně přeskočí.. Nebo se pleteme?
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad