Střípky z vesmíru

Stáňa Wildová 1 2014 Ostatní česky

 

Sluneční rozloučení

„Obří skvrna na Slunci doprovází slunečního fyzika Josipa Kleczka na jeho poslední cestě“. Tak se odborná i laická astronomická veřejnost dověděla smutnou zprávu o úmrtí významného českého astronoma. Dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti, dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. je autorem řady vědeckých prací, monografií, učebnic a knih pro nejširší veřejnost, která nadšeně naslouchala jeho strhujícím přednáškám o Slunci i vesmíru jako celku. Odešel na začátku nového roku v nedožitých 91 letech. Nový rok 2014 skutečně začal při vysoké aktivitě Slunce, které se nyní nachází v maximu 11letého cyklu. Mezi velikým počtem slunečních skvrn se objevila obří skvrna ve velikosti pětinásobku Země, která během několika dnů zapadla. Po jejím objevení se aktivita Slunce snížila. Skvrny na Slunci vznikají v místech se silným magnetickým polem. Teplota zde dosahuje výše 4500 stupňů, tj. o 1500 stupňů méně proti okolí.

 

Český podíl na kosmických projektech

Čeští vědci spolupracují na přípravě velkých kosmických projektů dlouhodobého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která bude financovat stavbu a vypuštění velkých vesmírných laboratoří. Rentgenová družice ATHENA (plánovaný rok vypuštění 2028) se zaměří na podrobné studium horkého a energetického vesmíru. Soustava tří satelitů s názvem eLISA (2034) bude mít za úkol odhalení gravitačních vln. Pomocí laserového paprsku se pokusí nahlédnout do ještě vzdálenější historie, než jakou dokáže odhalit elektromagnetické záření. Volba témat ESA ovlivňuje vývoj astrofyziky včetně té naší, zejména rentgenovou astronomii a astrofyziku černých děr. Pracovníci českých institucí se podílejí rovněž na projektu družice LOFT (2024), který je zaměřen na studium neutronových hvězd a černých děr v dvojhvězdných systémech v naší Galaxii a jejím blízkém okolí.

 

Novoroční Novy v nejbližších galaxiích

Začátek nového roku zastihl při pilném pozorování také české astronomy. V přiděleném pozorovacím čase na dálkově ovládaném dalekohledu v La Silla v chilské poušti Atacama nasnímali vedle planetek také pravděpodobnou novu v galaxii M 33 v Trojúhelníku. Ve známé spirální galaxii M 31 v Andromedě, kde je ročně objeveno několik desítek nov, pořídili ruští astronomové spektra dalších dvou nov, z nichž jedna byla předtím objevena na Ondřejově. M 31, Mléčná dráha a M 33 jsou dominantními členy Místní skupiny galaxií. Nejmenší z nich je M 33, „velká spirální mlhovina v Trojúhelníku“. Vzdálenost se odhaduje na 3 miliony světelných roků. K nám je natočena čelně, na fotografiích připomíná větrník. Je domovem několika miliard hvězd. Největší M 31 je nejvzdálenějším objektem na naší obloze, který ještě můžeme vidět prostým okem. Její světlo k nám letí necelé 3 miliony roků. Skládá se ze stejných objektů, jako naše Galaxie. Tak, jako Mléčnou dráhu Magellanova oblaka, i „mlhovinu“ v Andromedě doprovázejí další galaxie. Hubbleův dalekohled zjistil, že má dvě jádra. Čítá na stovky milliard hvězd, snad až bilion. M 31 se přibližuje k naší Galaxii a za několik miliard let zřejmě splynou ve velkou eliptickou galaxii.

 

Stáňa Wildová

 

Foto: snímek Slunce pořízený 8. ledna 2014 družicí NASA Solar Dynamics Observatory

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012