Březnický rodák Antonín Martínek čestným doktorem

(Redakce Českého dialogu srdečně blahopřeje našemu milému příteli z Kanady a se svolením autora přebírá článek z Březnických Novin. Březnice je i rodným městem Tonyho Martínka, jak mu říkáme.)
Když jsme v roce 2009 psali o životním úspěchu Ing. Antonína Martínka, M.A.Sc.,P.Eng., domnívali jsme se, že to je vrcholné uznání, jehož se může český občan žijící v cizím prostředí dočkat. Nedávno nás zastihla zpráva, že A. Martínkovi udělila Technická univerzita v Liberci čestný doktorát (dr. h. c. – doctor honoris causa). Tento titul mu byl udělen 29. října 2013 na slavnostním zasedání vědecké rady Technické univerzity. Jeho zásluhou spolupracuje strojní fakulta univerzity s kanadskými vysokými školami.
Podnět byl dán 19. února 1990, když prezident Václav Havel ve svém projevu ke krajanům v Torontu otevřel možnosti hlubšího kontaktu s jejich domovem. Tím byl dán podnět vzniku „Kanadského fondu pro české a slovenské univerzity“. Fond vznikl okamžitě již v roce 1990 a mezi zakladateli nacházíme i A. Martínka. Od roku 1991 se stal dokonce jeho prezidentem na následujících 10 let. Patrony fondu byli pánové Tomáš Baťa a Josef Škvorecký. Jednání fondu se vždy konala v kancelářích firmy Baťa v Torontu a pan Baťa, kdykoliv byl v Torontu, se jednání Fondu pravidelně zúčastňoval. A. Martínek při aktivní činnosti ve fondu byl v letech 1991 – 1993 zároveň v čele projektu „Program spolupráce mezi Kanadou a ČSFR“.
Založil také soukromé stipendium pro české studenty strojního inženýrství v Liberci. Tím umožnil jejich několikatýdenní pobyt na kanadských univerzitách a v průmyslových podnicích. Ke své mateřské škole se vždy hrdě hlásil. Při slavnostním udělení čestného titulu pronesl obsáhlý projev, ve kterém nejen shrnul své vědecké celoživotní dílo, ale dotkl se i svých lidských osudů. Připomínáme některé.
Narodil se 7. prosince 1939 v Březnici. Do školy chodil v našem městě, gymnázium vystudoval v Příbrami. Vysokoškolské vzdělání získal na tehdejší Vysoké škole strojní a textilní v Liberci, na její strojní fakultě. Studium ukončil v prosinci 1962 a získal titul Ing. V letech 1963 – 1965 byl zaměstnán v Leteckých opravnách v Praze Malešicích jako vedoucí technického rozvoje. Do roku 1967 působil jako odborný asistent na katedře obráběcích strojů své mateřské školy v Liberci. V roce 1966 doprovázel rektora Vysoké školy strojní a textilní při návštěvě Newcastle University ve Velké Británii. V lednu až březnu 1967 zde přednášel jako hostující lektor. V září 1967 byl pozván kanadskou University of Waterloo v Ontariu. Zde absolvoval postgraduální studium, věnoval se výzkumu a přednáškám na této univerzitě. Vzhledem ke svým odborným znalostem a pedagogické erudici bylo jeho další působení v letech 1970 – 1998 spjato s působením na Conestoga Institute of Technology and Advanced Learning v Kitcheneru kanadského Ontária. Zde byl profesorem, vedoucím katedry strojírenské technologie a děkanem Fakulty inženýrské technologie a exekutivním ředitelem hlavního areálu Institutu – Doon Campus. V roce 1973 získal kanadské státní občanství při zachování českého. V kanadském Jižním Ontáriu již žije 46 let. Přesto byl a je stále hrdý na Československou a později Českou republiku „po odečtení tehdejší ideologické svěrací kazajky“, jak se vyjádřil ve svém projevu při udělení čestného doktorátu. S úsměvem vzpomínal, jak byl v roce 1970 v nepřítomnosti vyhozen z místa odborného asistenta liberecké strojní fakulty a Okresním soudem v Liberci odsouzen na dva a půl roku vězení za nepovolený pobyt v cizině podle § 109 tehdejšího trestního zákona. Martínkův týdenní pobyt v Liberci při převzetí významného titulu završujícího jeho celoživotní vědeckou i pedagogickou dráhu mu bohužel nedovolil, aby se mohl setkat se svými přáteli v Březnici jako v roce 2009. Určitě proud vzpomínek na rodiče a mladá léta patřil rodnému městu. A tak nezbývá než přát našemu milému krajanovi a jeho blízkým do dalších let dobré zdraví a životní pohodu.
PhDr. Jaroslav Kozlík
K obrázku: Tony Martínek (vpravo) s Prof. Hyžíkem a Jaroslavou Kočárkovou
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad