Vánoční dopis …

1 2014 Ohlasy a názory

Drazí přátelé, všude:

nedá se to oddiskutovat, naše generace, jak křížků na zádech přibývá, se začíná sklánět k zemi … Někdy ráda – chceme-li si utrhnout vlčí mák, jindy nerada – když honíme vnouče po trávníku a revma nám podkosí krok. Tak či onak – stárneme, zpomalujeme, odcházíme.

Skončil přítel – autor Jožka Pejskar ve Fallbrooku - ale stačil vydat svou 4-dílnou „POSLEDNÍ POCTU“... Skončil přítel – Archivář Magnus československého exilu 1939 – 1989 Mirko Janeček v Kanadě. Nevím, co je v těch Roztokách Zdenky Braunerovy - s ním, dlouho se neozval...(žije, Českému dialogu poslal novoroční pozdrav – pozn. red.)

A – neúprosně skončí také Jiřinka Fuchsová v Kalifornii – Ať je světa běh!

Tento rok byl pro mne a nás s Jaromírkem – velmi významný. V květnu uplynulo 50 let od našeho útěku v Athénách. 3. prosince – včera – tomu bylo právě 50 let, co jsme v New Yorku, na letišti tehdy zvaném nikoli JFK, ale jak jen IDLEWILD, vystoupili s dalšími asi šedesáti uprchlíky z celé Evropy, na tuto americkou půdu. Gratias! Těšili jsme se na svého nového prezidenta – Johna Fitzgeralda Kennedyho, ale toto přání nám splněno nebylo...

Mně se zato, právě letos! splnila hned přání dvě: v srpnu léta Páně 2013 jsem se stala – od roku 1968 opět OBČANKOU své rodné vlasti – bývalého ČESKOSLOVENSKA. Proběhlo to dost složitě... leč stalo se! Bůh budiž pochválen! Přání druhé – opět velice složité, leč přece! se podařilo dopravit do Plzně 33 beden mých literárních archivů a archivů PAMÁTNÍKU ZAHRANIČNÍCH ČECHU. V přítomné době v této aktivitě pokračuji, než se podaří v Plzni založit KNIHOVNU. A tento plán – dlouholetý – mnoha a mnoha Čechoslováků v exilu od roku 1987 se snad podaří dovést ke zdárnému konci.

Když jsme začátkem let osmdesátých – v Los Angeles – Jirka …, Pavel Páv a já zakládali FOND JANA ZAHRADNÍČKA na podporu životního díla vynikajících československých/českých básníků, kteří – podle našeho názoru – byli tehdy doma neprávem zcela opomíjeni – byli jsme to my – všichni moji a naši přátelé – kdo sbíral dolar po dolárku na skromnou finanční podporu pro lidi sloužící naší společné řeči mistrovstvím slovesným. Díky, díky, díky! A Bůh zaplať! Váš přínos nebude zapomenut – archiv LITERÁRNÍHO FONDU JANA ZAHRADNÍČKA – je součástí archivu PAMÁTNÍKU ZAHRANIČNÍCH ČECHU.

Osud to tak zařídil, že po Ivanu Jelínkovi, Ivanu Divišovi, Karlu Krylovi, Zdeňku Rotreklovi, … Preisnerovi, F. D. Merthovi a Ivanu Slavíkovi – získala poslední CENU JANA ZAHRADNÍČKA za mistrovství v české poesii žena – úžasná česko-česká universálně evropská, básnířka KARLA ERBOVÁ... Vyznání: kdybych napsala jako Jiřina Fuchsová, Hynek Král/Karel Herzog nebo Věnceslav von Wizin ...(pro nezasvěcené: moje literární přezdívky v průběhu let …) přála bych si psát jako Karlička Erbová – chapeau! Byla to ona, první dona? po Jiřím Zahradnickém, kdo mne v rodné Plzni přivinul k srdci - Karlička – Happy 80th Birthday! Kdo na mne v Plzni veřejně prozradil, že Bože! už mám těch sedm křížků … Udělala to na stránkách PLZEŇSKÉHO LITERÁRNÍHO ŽIVOTA tedy PLŽ – a já Vám to zde, přátelé drazí, přeposílám. Z osobní marnivosti to není, věřím, že natolik dobře mě znáte... Článek Karličky Erbové Vám posílám proto, že ty veliké díky za NÁVRAT DOMU, za to, že alespoň sem tam nějaký EXULANT se ještě zaživa může vrátit domů, že tedy svědčící o uprchlické lásce k vlasti jednou někdo s láskou a pietou otevře a zařadí do života národa, který se odedávna zove ČESKÝ. DÍKY! Patří ne mně, ale nám!

S láskou

Jiřina Fuchsová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012