Klidožití

Olga Szymanská 1 2014 Knihy česky

Zátiší ze Strahovské obrazárny

Výstava pražské Gate Galerie ve spolupráci s Královskou kanonií Premonstrátů na Strahově představuje veřejnosti ve vánočním čase momořádnou kolekci zátiší.

Sbírka

Sbírku Strahovské obrazárny založil roku 1835 opat Jeroným J. Zeidler. Místo v ní našly práce významných středoevropských umělců i díla pozapomenutých malířů. Vedle církevních námětů, historických scén a krajinomalby jsou zastoupena především zátiší. Ta se počátkem 19. století dostávala do popředí sběratelského zájmu, ačkoliv se s příznivou odezvou setkávala již začátkem 17. století. Téma zátiší se vzdala zobrazování dějů a událostí: působila svou statičností a klidnou atmosférou. Novým moderním uměleckým ztvárněním překvapovalo a okouzlovalo současníky rozmanitými tematickými možnostmi uvnitř žánru. Bohatstvím námětů přitahovalo mnohé sběratele aristokratického prostředí, později i milovníky umění. Strahovská obrazová kolekce (s počtem 1460 děl) je jedinečným příkladem klášterní sbírky, představující zátiší pozoruhodné šíře námětů.

Výstava

Klidožití - doslovný překlad německých či anglických výrazů pro Zátiší - obsahuje výstavní kolekci osmašedesáti velmi kvalitních obrazů a sérii grafik.

Ukazuje obrazy, v minulosti prezentované na různých domácích i zahraničních výstavách, a nově zrestaurované malby, veřejnosti představené vůbec poprvé. Například dva obrazy ze 17. století: první s biblickým výjevem Kristus u Marty a Marie od frankfurtského malíře s výrazným zobrazením zeleniny, ovoce a drůbeže. Druhým je Zátiší s granátovými jablky a citrusovými plody od Gottfrieda Liebalta. Obrazy doplňují ukázky tisků z fondů ze Strahovské knihovny. Botanické spisy a grafiky s vyobrazením rostlin a zvěře, jež sloužily k důkladnému poznávání přírodních zákonů a stávaly se i vhodnými předlohami pro malíře. Trojrozměrné předměty ve vitrínách připomínají sběratelské kolekce Strahovského kláštera, mezi nimiž vyniká kabinet kuriozit. Výstava je členěna do pěti kapitol.

V kuchyni a u stolu

Jedna z cest vývoje zátiší vedla k osamostatnění detailů věcí, především u ovoce, zeleniny, květin a k jejich vyvázání z figurální kompozice. Tím vzniklo nové, tehdy moderní malířské odvětví. Obraz A. Adriaessena má podobné detaily, ztvárněné v promyšlené sestavě samostatného zátiší. Různé druhy jídla i lahůdky jako velmi vyhledávané náměty zdobily patricijské jídelny dříve, nežli se staly součástí obrazových sbírek. Proto zaujaly středověké malíře, jejichž díla ve Strahovské obrazárně zakotvila natrvalo.

Květiny doma

Motivy kytic ve vázách se staly vyhledávaným artiklem. Malovaná kytice v rámu, zavěšená na stěně příbytku byla jedinečným potěšením zejména v zimním období, kdy řezané květiny nebyly celoročně přístupné. Jim věnovali velkou pozornost i vědci a filosofové, zabývající se zákony přírody a žasnoucí nad jejich rozmanitostí. Botanické spisy s grafickým vyobrazením rostlin sloužily k důkladnému poznávání přírodních zákonů a jako předlohy pro malíře. Zvláště nizozemští umělci si zakládali ne přesném podrobném zobrazování botanických exemplářů. Na jejich tvorbu navazovali tvůrci našeho prostředí: například kytice J. G. Beittlera. Italští malíři a jejich středoevropští následovníci oceňovali barevnost a dekorativní krásu bohatých kytic pro velké prostory aristokratických paláců. A ty našly uplatnění i v reprezentativních barokních prostorách strahovského kláštera.

V přírodě

Celé 17. století okouzlovalo prostředím přírody všechny vnímavé lidi natolik, že s povděkem přijímali krajinomalbu, evokující jejich vzpomínky na cesty k obzoru, na lesy, háje, mořská pobřeží. Nové téma zátiší přibližovalo pozorně vnímané detaily: zákoutí s ptáky, motýly, zajíce plaše vyčkávajícího mezi stromky či vzácné ptáky, které bylo v přírodě možné zahlédnout jen stěží. Stejně tak ještěrky, hady, žáby: byli v přírodním mikrosvětě vítaným námětem, dotvářejícím představy o jejich životě. Tyto malby nepochybně doplňovaly mnohé hmotné artefakty z kabinetu přírodnin.

Lovecká vášeň

Odedávna nutnost, později touha po soužití s přírodou. Honitby, majetkově vymezené panovníkem či šlechtou, se staly specifickou zábavou i sportem, vyhrazených nejvyšším společenským vrstvám. Konkrétní lovecké výjevy lovu navozovaly vzpomínky na prožité chvíle příjemného napětí. Zobrazení úlovku se dostalo nejdříve do středu zájmu nizozemských umělců: lovecká trofej, fixovaná do obrazu, doplnila posléze tématický rejstřík středoevropských obrazáren. Opeřenci, často v podobě drobných zpěvných ptáků, srnci, zajíci, lišky a jiná lovná zvěř se staly náměty značného počtu loveckých obrazů, které zajímaly klášterní komunity, v jejichž péči byly rozsáhlé pozemky s lesy a pastvinami.

Kabinet přírodnin

Před zakládáním obrazových sbírek vznikaly kunstkomory, kabinety kuriozit a přírodnin. Zde sběratelé shromažďovali velmi pozoruhodné věci, s nimiž se setkávali na cestách. Získávali je darem nebo koupí, šlo-li o výjimečný předmět, který ve vznikající kolekci nesměl chybět. Základem sběratelské kolekce Strahovské obrazárny byla numismatická sbírka, kterou opat Strahovského kláštera získal darem na konci 17. století. O sto let později byl již značně rozmnožený kabinet mincí a medailí ještě rozšířen nákupem sbírky přírodnin, starožitností a mechanických strojků. Osvícenství vneslo zájem o fyziku: sběratelé kláštěra získali například stroj vyrábějící elektřinu, či bleskovou kouli. Astronomii zde zastupuje série globů a sextantů. Archeologické nálezy dokládají předměty mladší i pozdní doby kamenné, doby bronzové, dále římské a slovanské keramické fragmenty. Mají zčásti muzejní hodnotu, zčásti dosvědčují diletantský přístup, který na přelomu 18. a 19. století v podobných kolekcích převažoval.

Klidožití - GATE Galerie a Informační centrum Středočeského kraje v Praze (Husova ul.) do 28. 2. 2014.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012