Přátelství navzdory Hitlerovi - Judita Matyášová

Martina Fialková 1 2014 Knihy česky

Příběh, který Judita Matyášová zpracovala, by vydal na celou knihovnu, plnou románů s většinou (avšak ne vždy) šťastným koncem – neuvěřitelně spletitých, a vší tragice holokaustu navzdory i pozitivních. Jejich hlavní hrdinové se kdysi, velmi mladí, potkali v jednom místě. Osudy se pak rozdělily a jejich životy se odvíjely v mnoha částech světa. Spojovala je však shodná zkušenost, na kterou se nezapomíná. Oddělení od rodiny, později smrt rodičů a nový život ve (většinou) cizí zemi.  Je to příběh velké skupiny židovských dětí z Československa, které přežily, na rozdíl od rodičů, peklo holokaustu. Za cenu ztráty domova a cesty do neznáma. Tím neznámem bylo zprvu Dánsko (1939), kde byly –náctileté děti na zemědělské praxi, kterou vykonávaly na tamních statcích. Zde vznikla pevná pouta přátelství i první lásky. Děti tam poslala židovská organizace, která připravovala mladé lidi k přestěhování a novému životu v Palestině. Odsud však už do Československa nebylo návratu, děti musely zůstat. Když i Dánsko obsadili Němci a i zde začaly hony na židovské obyvatelstvo (1943), mladí lidé, už na prahu dospělosti – museli prchnout. Nejprve do Švédska – a pak už se jejich životy začaly rozdělovat. Někteří zde zůstali, jiní se složitě dostali do země zaslíbené, a ještě jiní se rozprchli do světa. Pár se jich vrátilo i „domů“, kde ale ze svých blízkých nenacházeli nikoho živého.  Nové začátky, znovu boj o holou existenci, vyrovnání se s hrůznou skutečností. Kontakty se zpřetrhaly…

 

Mladá novinářka, kterou jedna z mnoha nitek příběhu zaujala tak silně, že se jala rozplétat klubko celé, stvořila pozoruhodnou knihu. Citlivě, krok za krokem, přes tři roky postupovala a pátrala po detailech,  cestovala, hledala pamětníky, staré fotografie, skládala střípky mozaiky. Odvedla obrovský kus práce. Takřka detektivní příběh sledujeme krok za krokem a obdivujeme autorčinu trpělivost, schopnost vcítit se do myšlení těch, kterým je dnes kolem 80 let a vzpomínají na to, co jim znovu přináší bolest. Ale i krásné vzpomínky na mládí a šťastné chvíle s kamarády, když si navzájem nahrazovali rodinu.  Někteří však se vzpomínkám uzavřeli, jiní už nežijí. Co o jejich příběhu vědí jejich vlastní děti? A chtěli by se žijící znovu po tak mnoha letech potkat? Jak dnes hodnotí svůj život a to, co se jim za II. světové války stalo? Co se stalo jejich národu. Jaký mají dnes vztah k České republice? V čem vidí největší štěstí svého života?

 

To jsou otázky, na které hledá Judita Matyášová odpovědi. A s pomocí pamětníků a jejich rodin, rodin dánských hostitelů i všech ostatních, kdo v příběhu hráli nějakou roli, je i nachází. Je to příběh silný a plný touhy po životě.

Vydala Mladá fronta

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012