Výtvarníci v československých legiích

Občanské sdružení Česká škola bez hranic realizuje nový projekt, který si klade za cíl seznámit české děti doma i v zahraničí s osudy výtvarníků bojujících za 1. světové války v československých legiích ve Francii, Rusku a Itálii za vznik nezávislého Československa. Výstupem projektu jsou dějepisné a výtvarné pracovní listy, jež přibližují životy deseti vybraných výtvarníků: Františka Kupky, Emila Filly, Vojtěcha Preissiga, Otty Gutfreunda, Kamila Cipry, Františka Mičky, Jana Angela Zeyera, Oskara Brázdy, Antonína Mikuláše Číly a Františka Parolka. Projekt se zaměřuje rovněž na otázky motivace odchodu lidí do zahraničí a proces integrace v nové zemi. Díky pracovním listům se děti učí pracovat s autentickými dokumenty a tím zároveň se souvislým textem; učí se ho analyzovat a shrnovat, učí se rozumět složitějším větným konstrukcím a rozšiřují si tak slovní zásobu. Českým dětem v ČR přináší jiný pohled na naše dějiny, zprostředkovává jim multikulturní zkušenost jejich vrstevníků v zahraničí. Nejen žákům, ale i učitelům projekt přináší mnoho nových informací o zajímavých a často neprávem zapomenutých lidech, kteří se o naši zemi zasloužili na poli kulturním i válečném.

O unikátním cyklu jsem si povídala se zakladatelkou Českých škol bez hranic a ředitelkou České školy bez hranic v Paříži, paní Lucií Slavíkovou-Boucher.

Co vás vedlo k vytvoření projektu?

První myšlenka vznikla už dávno. Vycházíme z toho, že české děti v ČR vnímají svoji zemi a její historii docela jinak než děti žijící v zahraničí. Chceme, aby si naši žáci dokázali propojit historii svojí země s historií země, ve které žijí, aby si uvědomili, jak se oba státy navzájem ovlivňovaly. Rádi bychom, aby se i děti žijící v Čechách mohly na naši minulost podívat nejméně ze dvou úhlů pohledu. Chceme je vést k tomu, aby poznaly rozmanitost světa.

Proč zrovna výtvarníci a legionáři?

Myslím si, že téma československých legií je v učebnicích probíráno velmi okrajově. Přitom je to velmi důležitá součást první světové války. Vždyť kde by bylo Československo bez legionářů, pokud by vůbec bylo. Vybrali jsme legionáře z ruské, francouzské i italské fronty, abychom získali co nejširší zeměpisný záběr. Rozhodli jsme se pro výtvarníky, abychom to mohli zpracovat dětem lépe i vizuálně.

Kolik lidí se na projektu podílí?

V současné době na projektu pracuje deset lidí. Kromě autorů pracovních listů a medailonků jsou to i poradci na bilingvismus a multikulturní výchovu. Děti se často setkávají s otázkami několika identit, postavení cizího příslušníka v nové společnosti, otázkami vlastní identity a toho, kam patří nebo kam patřit chtějí.

Jak je projekt financován?

Značnou část sponzorovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zbytek se snaží dofinancovat Česká škola bez hranic. Nicméně na to, abychom výukové materiály dodělali a zdokonalili, nám peníze stále nestačí. Vyzvali jsme proto na našich stránkách případné dárce, aby nás podpořili. Jakýkoli finanční dar vítáme.

Používají se již někde připravené pracovní listy? Jaké jsou první ohlasy?

V našich hodinách jsme začali s dětmi ze 2. a 3. třídy pracovat s výtvarnými listy a ty se nám osvědčily. 4. a 5. třída začala minulý týden pracovat s dějepisnými listy o Františku Kupkovi. Řada českých škol nám slíbila spolupráci, většina ale s projektem začne až v příštím školním roce. Což se výborně hodí, vzhledem k tomu, že budeme mít stoleté výročí začátku 1. světové války.

Pro koho je projekt primárně určen?

Hlavně pro české školy v zahraničí a pro české základní školy a gymnázia, kterým by měl přinést nový pohled na věc. To je podle mne to, co může české zahraničí dát České republice. Navíc tu máme přístup k dalším archivním, v Česku nedostupným, materiálům, můžeme mluvit s pamětníky nebo potomky, kteří v zahraničí zůstali.

Je možné se k výukovým materiálům nějak dostat? Jak vypadají?

Ano, jsou přístupné z našich webových stránek. Stačí se bezplatně zaregistrovat. Ke každé osobnosti tak získáte medailonek, jeden výtvarný pracovní list, tři pracovní listy dějepisné pro různé úrovně (první, druhý stupeň ZŠ, SŠ) a metodickou příručku pro učitele se správnými odpověďmi a návodem, jak s listy pracovat.

Jak mohou konkrétně české děti doma a v zahraničí v rámci tohoto projektu spolupracovat?

Děti se můžou potkat prostřednictvím svých děl. Rádi bychom vytvořili putovní výstavu jejich prací. Poprvé by se měla představit veřejnosti v Praze na podzim příštího roku a pak by objela všechny školy, které se na projektu podílely. K výstavě bychom rádi vydali katalog s publikovanými dětskými pracemi. Se školami, s nimiž úzce spolupracujeme, bychom pro děti rádi uspořádali výlety do ČR a do Francie. Děti by se tam mohly setkat přímo na bojištích 1. světové války nebo dalších místech, kde se psala naše historie.

Co projekt přinesl vám osobně?

Mě nadchnul. Vždy se dívám po úspěšných Češích v zahraničí. Zajímá mě, co můžeme my, jako malá země, světu dát. Ti lidé mě fascinují. Nejen, že se dokázali zapojit do života v nové zemi jako umělci, ale ještě bojovali za vznik samostatného československého státu na frontě. Tím, že byli výtvarníci, zároveň celou situaci dokumentovali, což je z dnešního úhlu pohledu nedocenitelné.

Plánujete do budoucna vytvoření podobných cyklů s jinou tematikou?

Tenhle projekt byl vlastně takový pokus, jestli je naše koncepce dobrá a jestli jsme něčeho podobného schopni. Ukazuje se, že ano. Podali jsme proto další dva grantové projekty. První se jmenuje Osudy Čechů v zahraničí v kontextu významných dějinných událostí 20. století. Do tohoto projektu bychom rádi zapojili všechny České školy bez hranic, aby vybraly osobnosti a události, které ve své zemi považují za důležité. Druhý se týká spisovatelů v československých legiích jako byli např. František Langer, Rudolf Medek nebo Jaroslav Kratochvil.