Mayská civilizace

Stanislav Chládek, autor následujícího článku, měl pro náš Mezinárodní český klub již několik přednášek s promítáním, dokonce jsme zrealizovali i výstavu jeho unikátních fotografií z cest za tajemstvím mayských jeskyní a vůbec k Mayům. Autor žije v USA, v Michiganu. Rádi tímto textem připomínáme jeho aktivity, a těšíme se na další setkání s ním při příležitostí vydání knihy o Mayích příští rok v březnu, která vyjde v Praze v nakladatelství Academia. Toto je malý "předkrm".

Mayská oblast zahrnuje jihomexické federativní státy Chiapas, Tabasco, Campeche, Yucatán a Quintana Roo (tři posledně jmenované leží na poloostrově Yucatán), celé republiky Belize, Guatemala a El Salvador a západní část Hondurasu. Tato oblast je dodnes domovem zhruba sedmi milionů Mayů, jejich původních obyvatel. Na základě rozdílů nadmořské výšky, kvality půdy a množství srážek se region často dělí na tři části: úpatí hor na pobřeží Tichého oceánu, sopečné pohoří (Kordillery, páteř kontinentu) a někdy zvlněné, ale obvykle spíše ploché nížiny. Mayská kultura dosáhla své největší skvělosti zvláště právě v nížinách.

Před více než dvěma tisíci lety se ve středoamerickém tropickém pralese zrodila mayská kultura. Uprostřed džungle vyrostla nádherná, zářivá města s pyramidálními chrámy, královskými paláci, šlechtickými domy, hřišti na míčovou hru a náměstími, která spojovaly dlouhé, široké, zpevněné a zvýšené cesty zvané sak beob. Existovalo mnoho malých mayských městských států, navzájem poměrně nezávislých; vládli jim králové (ahaw), kteří o sobě tvrdili, že jsou potomky bohů. Vztah mezi těmito různými královstvími byl často silně nepřátelský a státy mezi sebou pravidelně válčily.

Mayské hieroglyfické písmo bylo nejvyvinutější ve staré Americe. Mayští písaři zapisovali do kamene velké příběhy stvoření, astronomická pozorování, mytologii i významné události ze života svých králů. Když si uvědomíme, že mayská společnost žila v době kamenné, bez používání kovů, tak její kulturní a ekonomické úspěchy byly neuvěřitelné. Mayové byli vynikající matematici (objevili koncept nuly) i výborní astronomové a měli rozsáhlé lékařské znalosti. Vyvinuli velmi sofistikovaný kalendář, který používal tři vzájemně se ovlivňující cykly.

Základem mayské společnosti bylo (a dodnes je) zemědělství. Nejvýznamnější rostlinou byla pro všechny mezoamerické kultury kukuřice. Ta byla pro Maye tak významná, že věřili, že z ní byli stvořeni.

Ke konci devátého století začali Mayové opouštět svá města v jižních nížinách. Ta v severních nížinách zůstala osídlena déle, ale i ona se počátkem nového tisíciletí vylidnila. Tento slavný proces se nazývá „mayský kolaps“: je to nejspíš nejhlubší úpadek v dějinách civilizací. Pravděpodobně nejvýznamnější faktor v rámci něj představoval kolaps zemědělství, který byl způsoben prudkým růstem populace. Další faktor, který k úpadku přispěl, bylo sucho, které zhruba ve stejné době udeřilo v nížinách. Další roli v kolapsu hrály politické bouře ve válčících mayských státech i ztráta autority „posvátných králů“. Tyto hypotézy však nevysvětlují, proč severní města přežila déle než ta jižní, ačkoliv jejich místní přírodní podmínky byly ještě horší, než podmínky jejich jižních sousedů.

Poté přišla španělská conquista, vnucená christianizace a nepokoje v nových nezávislých středoamerických státech. Dvacáté století přineslo Mayům další problémy v podobě občanských válek, genocidy, revolucí a vojenských diktátorů. Vydrželi je však – a dnes jsou moderní Mayové hrdí na své staré dědictví a mnoho z nich stále udržuje pouto se svými předky a s duchy.

Pod velkou částí oblasti, kterou Mayové obývají, leží vápencová vrstva. Tato krasová topografie se vyznačuje přítomností mnoha jeskyní, cenotes (závrtů) a podzemních řek. Pro Maye měl tento skrytý, temný, vodní podzemní svět velký náboženský význam; považovali jej za vstup do podsvětí, kterému se v mayském jazyce k’iche‘ říká Xibalba.  Málokdo z oněch tisíců návštěvníků, kteří obdivují ruiny krásných mayských měst, si uvědomuje, že pro staré Maye se pod zemským povrchem nacházel paralelní svět, tedy podsvětí. Jeho existence měla pro Maye klíčový význam a představovala základ jejich kosmogonie a bohaté mytologie. Temné podzemní prostory byly místy, kde Mayové provozovali náboženské rituály včetně lidských obětí. Některé obřady se v jeskyních konají i dnes. Dodnes se náhodný návštěvník nemůže ubránit úžasu, který v něm vyvolává rozsáhlý podzemní svět jeskyní, cenotes nebo podzemních toků.

V posledních dvanácti letech jsem studoval sochy mayských podsvětních bytostí na starých pyramidách, pronikal do těsných hrobek starých vládců vytesaných do skály pod pohřebními pyramidami a především po celé Mezoamerice prozkoumával rituální jeskyně skryté hluboko v pralese. Někdy bylo obtížné se do nich dostat a v mnoha případech jsem strávil dlouhé, temné hodiny uvnitř úzkých chodeb, plazil se blátem, potil se ve vlhké místní atmosféře a brodil se a plaval podzemními řekami. Těchto několik obrázků jsou ukázkou mých dojmů z mých výprav do světa podivuhodných Mayů.

Pro ty, kteří by se chtěli více dozvědět o mayském podsvětí: moje knížka pojednávající o mytologii  a podzemním světě Mayů vyjde v pražském nakladatelství Academia začátkem příštího roku.

Stanislav Chládek

Zde je výběr z unikátních fotografií autora, které si můžete prohlédnout, ale i koupit - pomůžete tím našemu časopisu. Jejich velikost je 48 x 33 cm. Kteroukoli z nich lze zakoupit za cenu 500,- Kč (při koupi dvou jen za 900 Kč) a ozdobit si takto netradičně pracovnu, příbytek či jakékoli vhodné prostory. Výtěžek z prodeje autor laskavě věnuje našemu časopisu a klubu na další kulturní aktivity, jejichž tématem jsou Češi v zahraničí - tedy krajané. Podpořte nás koupí zajímavého doplňku do svého interiéru! Fotografie si můžete prohlédnout zde:

https://picasaweb.google.com/109415267541266510648/StanislavChladekMayoveAJejichPodivuhodnySvet?authkey=Gv1sRgCNja0pKPs_SrJQ

Kontaktovat nás můžete e-mailem na adrese: cesky-dialog@seznam.net