Slovo na říjen

Tak jak pozdě přišlo jaro, tak brzy zase přišla zima. Včera jsem v naději na houbičky promrzla v lesíku, nenašla ani jednoho ryzce, jen pár bedel, které jsem darovala sousedce, neb je má moc ráda (já ne moc). Sebrala jsem asi třicet švestek, pár jablek a asi dvacet ořechů (asi tisíc jich sežraly veverky, skořápky a jela domů.  Upekla jsem koláč ze švestek a jablek a řekla si, co se dá dělat, další roční období nastalo, co by za něj Češi různě na světě, kde to mají pořád stejné (např. na Kanárských ostrovech dali).

Je mi zima, ale za deset dní letím do Kalifornie, kde se asi ohřeju...

Musela jsem udělat pauzu, vycházel nový kalendář, bylo třeba poslat čtenářům nabídku, přivézt knížky z tiskárny, začít je odesílat, nacpat si je také do kufru a zařídit tisíc dalších věcí před mým odjezdem…

Už jsem pár dní ve slunném San Francisku, ale k psaní se teprve dostávám. Žasnu nad tím krásným městem, plným zeleně, i když už tu prý od března nepršelo a děkuji Bohu, že mi vnukl myšlenku vydávat časopis pro Čechy doma i ve světě.

Že to bude práce tak neskutečně náročná, protože neobnáší jen naplňovat obsah časopisu, ale i jeho distribuci, propagaci, shánění peněz na tisk a tisíc dalších věcí, to jsem sice tušila, ale nedovedla si to představit. Bylo to přes dvacet let nekonečného stresu. Ale i množství zajímavých příhod, poznání a hlavně setkání. Na tomto základě vlastně vznikl i Mezinárodní český klub, naplněný zajímavou činností, ale hlavně báječnými lidmi. A díky takovým, kterým se obsah časopisu líbil a z nichž mnozí se stali i mými přáteli, jsem jezdila po světě a následně vydávala Český kalendář a psala své knížky o našincích na různých místech světa.

Včera mne mí laskaví hostitelé, manželé Živných provezli atrakcemi města. Nádhera! I ta horská dráha po strmých ulicích, které jsem dosud znala jen z gangsterských filmů se mi líbila, ačkoli můj žaludek mírně protestoval A víte, co mne uklidňuje? Že nemám čas sledovat naši domácí politiku. Že nemusím (a ani nemohu) k volbám. Že se jen s úsměvem mohu dohadovat, co zase plácne chytrého náš mastodont z hradu k výročí vzniku Československa, atd.

Za týden se účastním oslavy státnímu svátku naší republiky v Los Angeles, kde bude mj. i veliká přehlídka českých historických krojů. Na tu se těším, stejně jako na další setkání s milými lidmi, která mne tu čekají. A samozřejmě o tom všem napíšu.

Eva Střížovská