Colette

Venda Šebrlová 9 2013 Knihy česky

 

Arnošt Lustig (Milan Cieslar, Ladislav Chateau)

Colette

Nejdříve jsem viděla Cieslarův film. Začal tak obyčejně: sejdou se muž a žena, jejichž děti se chtějí vzít. Na slavnostním seznamování rodin se však potkají padesátiletý Vili a stejně stará žena, oba koncentráčníci. Jsou to milenci z Osvětimi-Birkenau, které rozdělil konce války. Vili pak začne vzpomínat...

A píše o roce 1943, kdy se Němci cítili pány světa a nic pro ně nebylo zakázáno. Všechny podřadnější rasy mohli mučit, zabíjet a radovat se z nekonečné (a v jejich myslích nikdy nekončící) moci. Film ukazuje takové hrůzy, že jsem většinou seděla se zaťatou pěstí u pusy.Transporty, selekce, plyn – lidé jsou tváří v tvář smrti nekonečně krutí (protože nepotrestatelní) i stateční (protože mohou zemřít kdykoliv, kvůli jakékoli zámince).

V této mravní bídě se potká český židovský kluk Vili Feld a belgická Židovka Colette Cohenová (Jiří Mádl a francouzská herečka Clémence Thioly). Třetí hvězdou filmu je velitel dílny Kanada (kde se třídí věci po zplynovaných Židech a do beden se házejí peníze i šperky) nacista Weissacker v podání Erica Bouwera. Blonďatá bestie, která bezmezně věří v nekonečnou slávu Německa. Sledujeme lásku Viliho a Colette a surovost, se kterou s dívkou zachází „nadčlověk“ Weissacker. Střídají se bezmezné zoufalství a drobečky naděje... Válka se chýlí ke konci a Weissackera ubijí vězni na pochodu smrti z koncentráku.

Film končí dalším setkáním Viliho a Colette brzo k ránu, kdy se žena přiznává k poválečnému ostrému řezu s minulostí. Odmítla tehdy minulost i své jméno. Dívka, kterou si Viliho syn bude brát, je dcerou dozorce Weissackera...

Vadil mi rám, kterým byl film osazen. Když jsem však četla původní Lustigovu novelu Colette (podle které byl scénář s přispěním autora) natočen, věděla jsem, že je takto nezfilmovatelná. (Je však nádherná!) Proto film nekritizuji – znám dvě Colette a každá je jiná. Jen mi strašně vadil český dabing nečeských herců, který vypadá jako brigádnický výkon technického štábu (tón hlasu, frázování). A krásná je hudba slavného Islanďana Atliho Orvarssona, kterého na filmu fascinovalo setkání lásky s peklem.

Knihu s doprovodnými fotografiemi z filmu vydala Mladá fronta.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012