Olmeruš se vrací

Eva Střížovská 9 2013 Kultura English

Dostala jsem pozvání uvádět vzpomínkový pořad na Evu Olmerovou, jednu z našich (ale asi úplně nejlepší) zpěvačku, alespoň v tom smyslu, že dala do zpěvu všechnu upřímnost a cit, kterými byla bohatě obdařená. Zmíněný pořad byl v Pikovicích u Sázavy, kde Eva před mnoha lety zpívala s trampy. Velké pop hvězdy, dříve Eviny kolegyně i kamarádky se pořadu nezúčastnily, všechny měly "nabitý program", jo, bylo to zadarmo...

Ale přišli jiní, a velmi dobří zpěváci a muzikanti a mezi nimi i představitelé nového muzikálu Nezemřela jsem. Ten muzikál vytvořila mladá absolventka konzervatoře Zuzana Offenbartl-Dovalová. Napsala scénář, a ujala se režie i hlavní role. (To je mi moc sympatické, protože si také všechno dělám sama jak chci...) Premiéra 7. 9. byla vyprodaná (o Olmerové se dost v rozhlase a i trochu v tv mluvilo, připomínala se, to je dobře). Samozřejmě by muzikál nevznikl i bez dalších mladých nadšených lidí pod křídly produkce NaDřeň, s. r. o..

7. 9. Byla premiéra v Divadle v Dlouhé, která byla vyprodána. Na úvod promluvil Jiří Suchý a mj. řekl, že v životě nepoznal upřímnějšího člověka než Evu Olmerovou.

A začalo představení plné muziky, pohybu, zpěvu a dramatických scén.

Nejdříve scénou, kdy Eva, úplně mladá, byla poprvé obtěžována estébáky, kdy jí chtěli zlákat ke spolupráci. Zajímal je Evin dědeček, diplomat v Londýně a lidi kolem. Eva odmítla a pak si nesla důsledky. Nikdy se však neponížila k tomu, aby se před někým ze strachu ohnula. Tato scéna byla přesvědčivá a je dobře, že tvůrci muzikálu zdůraznili tuto i další bezcitné rány, které zpěvačce připravil komunistický totalitní režim.

Nejsem odbornic e na muzikály, takže si odpustím podrobnější hodnocení celého představení, které prý jedna kritička v LN odsoudila jako „amatérský pokus“. Jisté však je, že dvě hodiny se diváci střídavě bavili a těšili z hudby, baletu a písní, střídavě trnuli jaké zase příkoří se zpěvačce nevyhne, či jaké si sama přivodí svým svérázným způsobem života. Rytmus i obsah představení byl strhující. Zuzana Offerbartl-Dovalová Evu ztvárnila bezesporu báječně, i když má jiný hlasový témbr a výraz, ale zato velmi osobitý a přesvědčivý a to i v hereckých momentech.

Bylo znát, že ji má nejen nastudovanou z nahrávek a filmů, ale že je jí blízká i svým naturelem. Nechci zde jmenovat všechny účinkující, protože byli všichni výborní.

Nejlepší Evina textařka Aida Brumovská (v muzikálu také zastoupena) seděla na premiéře vedle mě a pravila, že už je ke všemu skeptická, ale že to bylo dobré. A ptala se mně, jestli bych na to šla znova, na což jsem odpověděla, že určitě půjdu. A pak měla ještě malou výhradu: škoda, že tam chyběla skutečnost, že Eva by se s každým rozdělila o poslední skývu chleba a taky scéna, jak běžela ubrečená v devíti letech za tramvají, v které jel její otec a objímal se cizí ženskou.

Ale nelze za dvě hodiny postihnout celý život jedné komplikované umělecké osobnosti, a také, je to premiéra, ještě se tam dá leccos přidat…

Aplaus nakonec nebral konce, přidávalo se, rozdávaly se květiny, hlavní protagonistka měla slzy v očích, já taky.

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012