Švédské prázdniny

Jako každý rok, i tentokrát se na švédském ostrově Vrångö konal letní tábor pro děti z Čech a Švédska.

Měl nabitý program, o zábavu tedy rozhodně nebyla nouze. Cesta z pevniny na ostrov trvala přibližně 45 minut. Zpočátku se nám to zdálo únavně dlouho, ale nakonec jsme si zvykli.

Kromě obvyklé ranní rozcvičky, do které se mnohým z celkového počtu 27 dětí moc nechtělo, se jezdilo na různé výlety, pořádala se atletická olympiáda. Rozhodně nemůžu opomenout jeden z nejúžasnějších zážitků, jímž se bezpochyby stala celodenní návštěva zábavního parku Liseberg, což je park s nejvyšším volným pádem v Evropě.

Za celý pobyt jsme se mohli i několikrát vykoupat, a třebaže se nám do ledové vody moc nechtělo, krásné a slunečné počasí nás k vodním radovánkám donutilo.

Výlet, jenž se těšil největší nelibosti nás všech – kanoe na jezeře, nakonec skončil pouze jedním „omylem“ vykoupaným kanoistou.

Dostali jsme se i do dříve nepřístupných míst a do krásné přírody. Volně pasoucí se ovce nejsou na ostrovech ničím výjimečným. Zato zdolat pískovcové skály ve větrném Lysekil byl oříšek i pro nás, natož pro ovce.

Během tábora zbyl čas dokonce i na nakupování, a to v jednom z největších obchodní center Nordstan v Göteborgu. Tam si přišli na své opravdu všichni. Někteří z nás se pak stavili v obchůdku 4- Gott, kde si každý nabere bonbóny dle svého gusta (výběr byl opravdu obrovský), ty zváží a pochopitelně zaplatí. Není divu, že si Švédové zakládají na své národní hrdosti, rozhodně totiž mají být na co hrdí.

Závěrem nemůžu nezmínit výbornou organizaci paní Jindry Košťálové, Míly Drunecké, Vratislava Langera a Jarmily Mojžíšové. Ani na skvělé výkony kuchařek nezapomínám, jídlo chutnalo výtečně. Například špagety sklidily veliký úspěch. A s podivem jsme pokukovali po talířích našich severských kamarádů, kteří jedli sýr s marmeládou.

Dva týdny tábora utekly jako voda a naštěstí se i počasí vydařilo téměř bez chybičky, bez deště.

Mně díky téhle idylické cestě dochází, že jsme generace, jež má šanci jít v jiných stopách než naši předchůdci. Tolik smíchu a přátelství, které jsme všichni společně na Vrångö rozdali, už místní určitě dlouho nezažili.

A tak jsme se domů vrátili bohatší, než když jsme odjížděli. Bohatší o tolik nezapomenutelných zážitků...

Gábina Palijová