Slovo na srpen

Hezky zdravím čtenáře z malé chatičky v lese nad řekou Vltavou poblíž Slapské přehrady. Z rádia zrovna zní v podání Jožky Černého nádherná moravská písnička Když sem šel z Hradišťa. Je o tom ubohém chlapci, který si vzal jablůčko z ručky její, protože byl šohajek nerozvážný.

Miluji moravské písničky, řeku Vltavu i les kolem mne. A také léto.

Prosím tedy čtenáře o pochopení, že se nyní vůbec nechci zabývat politikou. To si lze najít na mnoha jiných místech na webových stránkách.

A navíc kolegyně Venda Šebrlová slíbila, že příští týden, až se vrátí z lázní (kde ji stavějí na nohy po operaci kyčlí), napíše Stalo se...

Všechny milé "holky" kolem mne mají něco s kyčlemi nebo koleny...Martina a Marina a Helena mají meniskus. Ty první dvě chodily obvázané a kulhaly, ale prý už je to lepší. Ta třetí už je po operaci. To já mám jenom borélii.

Když byla před týdnem ta vedra ke 40 stupňům, moc jsem se necítila. Seděla jsem ve stínu pod stromy a nehýbala se. Nebylo mi vůbec dobře a chtělo se mi pořád spát. Ale protože mne kdekdo nabádá, abych vše řešila pozitivně, začala jsem té své kamarádce-bakterii domlouvat: Hele kámoško, jsi moc roztomilá, hezky jsme si to spolu užily. Co kdybys šla zase někam jinam do světa potěšit nějaké klíště nebo myš? Zatím se jí nechce, ale snad poslechne, stejně tak, jako poslechl můj zub moudrosti, když se mi začal v šedesáti letech tlačit ven z dásně. Hele hochu, říkala jsem mu, když vylezeš, nic dobrého tě nečeká. Zubař tě vyrve kleštěma a bude to bolet tebe i mě. Ale když zalezeš, budeš si hovět pěkně v teplíčku.

Už čtvrtý den je méně vedra a já se mám báječně. Ráno, ještě než začne pařák (tedy dnes jenom 30 stupňů), pracuji ve své džungli (zahrada to rozhodně není). Například trhám v rukavicích kopřivy, ustřihuji křoviska, která mne nechtějí pustit na cestičku vedoucí strmým vrchem a skalami k vodě a starám se o svůj jediný, ale milovaný záhon. Zasela jsem tam kopr a zelené fazolové lusky. Kopr jako každoročně nemá o živobytí na mém záhonu zájem. Ale zato fazolky jsou miláčkové. Loni jich bylo tolik, že jsem je z čiré radosti roznášela sousedům do okolních chat. (A to jen ze dvou malých papírových sáčků, koupených v samoobsluze za nějakých 15 korun, tedy jeden).

Letos také vypadají slibně. Je jich z těch dvou sáčků nová malá džungle. A krásně kvetou. Když jsem je sázela do záhonu asi před 6 týdny, rostly houby. To je moje vášeň. Se synem jsme se po ránu vypravili do lesa. Já jsem hned na začátku našla malého masáka, což mne povzbudilo k dalšímu hledání, ale syn nenašel houbu žádnou, odešel otráveně zpátky do chaty, ale ještě předtím mne upozornil, že na cestě jsou koňské koblihy, a že by se mi mohly hodit na ten záhon. Měla jsem sebou igelitový pytlík (posloužil jako rukavice) a tašku na šišky. Takže, když jsem posbírala vzácné přírodní hnojivo, měla jsem ještě k dispozici celý prázdný košík, kde se na dně styděl ten malý masáček. Ale mohl se zaradovat. Za chvilku jsem mu našla kámoše. Hřiba tak 25 deka. A za další chvilku dalšího, tak deset deka. A pak ještě asi deset hříbků, několik masáků, bedlu a hromádku krásných lišek.

Teď už houby nerostou, je moc sucho. Jen vedle chaty pod smrky velikány najdu denně aspoň jednu pečárku nebo masáka. Pro radost.

Ale dobře, že nerostou, alespoň sedím u počítače a nelítám po lese.

Počítač mám v rohu malé chatičky mezi dvěma okýnky, zleva koukám na zmíněné velikány, zepředu na kvetoucí džungli. Ani pořádně nevím, jak se všechny ty kytičky, co tady samy rostou, jmenují.

Kromě rostlin koukám s obdivem na ptáčky a motýly. Sýkorky si oblíbily modré kuličky mahonu, kosáci mi chodí téměř dovnitř chaty, jsou moc společenští, brhlík se šplhá stromem hlavou dolů, zrzavá veverka mi dnes ráno hodila téměř na hlavu šišku. Prostě se mám!

Ale taky trošku pracuji. Připravuji kalendář na rok 2014. Bude mj. Rok české hudby, výročí má hned několik našich úžasných skladatelů, ale i další zajímaví lidé. A samozřejmě i povídky, básničky, písničky, recepty a další pestrosti jako vždy. Takže se těšte na devatenáctý ročník této populární publikace.

A přeji vám hezký srpen.

Eva Střížovská