Naši v klokánii

Je parné pražské léto a člověk si chce odlehčit mysl nějakým lehkým letním čtením. Už samotný titul  “Naši v Klokánii” zní legračně a přitažlivě. Tak jsem se začetl a dokonce i zasmál některým příběhům.  čím dále jsem četl, začala se vtírat do mysli i jakási nostalgie. Všichni ti Česi, co proti vůli opustili svou rodnou zemi a zapouštěli kořeny daleko od domova. Vyhrnuli si rukávy a dokázali, ze česká píle a kultura můžou tak vzdálenou zemi něčím obohatit. Třebas Zora Šemberová. V nejvšším patře Pražské  konzervatoře jsme měli my studenti vyučování teorie a vedle sídlilo baletní oddělení, které paní Zora zakládala. Znala i Bohuslava Martinů. Každý den se naše cesty křížily. Musela rodnou zemi opustit, ale budovala dále u protinožců. A světově uznávaný hobojista Tancibudek, pro kterého napsal B. Martinů hobojový koncert! (jeho úryvek doprovází i film České kořeny ve Švýcarsku). Dnes už tito Češi nežijí. Najednou se z veselého čtení stalo čtení poněkud hlubší a tím mě to více zaujalo. Gratuluji a díky za knížku, která nám zpříjemňuje léto.

Jaroslav Šonský, Švédsko