Vzpomínka na první výstavu - Vladimíra Komárka

K významným osobnostem ve výtvarném světě bezesporu patřil semilský malíř Vladimír Komárek, který nedávno zemřel, v jehož tvorbě se silně projevovalo upřímné zaujetí životem, věcmi a lidmi okolo něho. Při pohledu na jeho obrazy, zejména osobitou grafiku, je zapotřebí chvíli postát a zapřemýšlet a snažit se souznít s viděným.

V době, kdy působil jako metodik pro zájmovou uměleckou tvořivost v Domě osvěty v Semilech, přišel "na stáž" do České Lípy, kde jsem uskutečnil v roce 1958 jeho první samostatnou výstavu obrazů. V kolekci byly jeho první olejomalby sadů s nabílenými kmeny ovocných stromů, nabílená stavení s bílými záclonkami v oknech, chalupy ve spanilé krajině pod Kozákovem. Během našeho přátelství jsem se dostával blíže k jeho grafice a tím blíže k jeho domovu, k odřenému čelu pelesti postele, k opěradlu vysezené židle, k almárce se srdcem namalovaným na dvířkách, ke stolu se svátečním ubrusem, ke sklenici s konvalinkami...

Vladimír Komárek svými výtvarnými vzpomínkami na dětství přiváděl diváka k věcem, které mu doma byly nesmírně blízké. Ovládal všechny dostupné výtvarné techniky. Jeho tvorba vždy přinášela něco nevšedního. Obohacoval nejen skromnou až dojemnou krásou obyčejných všedních věcí, a hlavně jiným pohledem na ně. Říkal: "Chci malovat kousek krásy v současném kultu ošklivosti. Maluju pro bezbranné lidi a citlivou duši".

Můj přítel Vladimír poskytoval svědectví o kráse věcí všedního života. Vypovídal o nich řečí vážnou, a zároveň tak nějak mile jadrnou. Získal jsem od něho téměř stovku grafických prací, z nichž jsem vytvořil výstavní kolekce pro potěchu očí a duší přátel výtvarného umění a jeho neobvyklé tvorby. Jsem rád, že jsem uskutečnil jeho "první" výstavu v České Lípě a několik v dalších městech.