Jindřich Fügner (1822 -- 1865)

Před 180 lety dne 12. 9. 1822 se narodil spoluzakladatel Sokola, stavitel nejmodernější tělocvičny své doby ve střední Evropě, Jindřich Fügner. Zůstává poněkud v Tyršově stínu, jeho význam se nezdá být dostatečně doceněn. S Miroslavem Tyršem, o deset let mladším doktorem filozofie, se seznámil v roce 1861 ve svých 39 letech, na Křivoklátsku v myslivně Na Králi. Názorově blízcí uzavřeli přátelství, které vyústilo v založení prvního českého tělocvičného spolku, známého později pod jménem Sokol Pražský. Dali tím základ sokolskému hnutí, které přežilo již více než 140 let. Připomeňme si, jaký vklad Fügner sokolstvu přinesl.

Fügner organizátor

Fügner se stal prvním starostou Sokola Pražského a měl velkou zásluhu o jeho rozvoj. Stejně jako Tyrš zdůrazňoval od počátku sepětí tělesné a duševní výchovy, kladl důraz na bratrství a přátelství, připouštěl rozdílné názory. Odporoval vlastenecko-radikálním názorům Thurn-Taxise, Baráka a dalších, díky jemu a Tyršovi převládl zejména zpočátku směr tělocvičně-výchovný. Tím Sokol dokázal čelit tlaku rakousko-uherských úřadů a mohl se úspěšně rozvíjet. Fügner nebyl oslnivým řečníkem, málo mluvil, ale konal a zařizoval.

Fügner demokrat

Velkou Fügnerovou zásluhou bylo, že do Sokola vnesl a důsledně vyžadoval demokratičnost a liberalismus. Vyznával heslo francouzské revoluce "Volnost, rovnost, bratrství" a nepřímo přispěl k demokratizaci celé české společnosti. Stavěl se za občanskou svobodu, ale i za kázeň.

Fügnerův význam pro národ

Měl na mysli blaho národa jako celku, když zdůrazňoval význam vzdělanosti a národní uvědomělosti. Nebyl však nesnášenlivým nacionalistou a postavil se proti vnášení stranických zájmů do sokolských řad. Díky jemu se program Sokola stal oporou programu národního.

Fügnerorva činnost společenská

V prvních letech po vzniku Sokola měly velký propagační význam společné výlety, ale i zábavy. Výlety byly často spojovány s veřejným cvičením a přispívaly k šíření sokolské myšlenky v českých a moravských obcích, kde vznikaly další jednoty. Fügner dal podnět ke konání prvních šibřinek v únoru 1865, již v nové tělocvičně. Pro propagaci Sokola měl velký význam i slavnostní kroj. Prvním návrhem byl pověřen Josef Mánes, stejně jako návrhem prvního spolkového praporu. Fügner prosadil ke kroji červenou garibaldovskou košili.

Fügner národohospodář

Syn obchodníka a sám úspěšný podnikatel, založil v roce 1855 v Praze odbočku sesterské pojišťovny Nuova, která jako první vydávala pojistné smlouvy v českém jazyce. Založil Českou hypoteční banku a stal se jejím ředitelem. Na cestách poznal některé evropské státy, měl široký rozhled a správně odhadl perspektivy zakládaného Sokola. O hospodářskou stránku Sokola se staral svými zkušenostmi i celým svým jměním. Postaral se o nájem tělocvičny U Apolla, poté sálu v Konviktu, a když počet členstva přesáhl tisíc, zabezpečil pozemek a stavbu vlastní moderní tělocvičny v nynější Sokolské ulici.

Fügnerova všestrannost

Méně známé jsou další stránky jeho osobnosti. Zajímal se o literaturu, umění a hudbu, hrál na klavír a na varhany. Byl znám všestrannými zájmy kulturními a společenskými. V tělocvičně se rád věnoval šermu. Byl členem Pražské obchodní komory, od roku 1861 také pražského městského zastupitelstva. Působil rovněž ve výboru pro zbudování Národního divadla. Současníci obdivovali jeho obětavost a vroucí vlastenectví.

Nesmírnou ztrátou pro Sokol byl jeho předčasný skon v pouhých 43 letech politováníhodný i tím, že tehdejší stupeň lékařské vědy neuměl prudkou krevní infekci léčit a přemoci. Nejtěžší rána, která postihla rodinu, jednotu a všechny věrné od založení Sokola.