Zprávy z české vědy

ZPRÁVY Z VĚDY

Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela vyznamenal prof. Jiří Drahoš, předseda AV ČR, prof. Stevena M. Repperta za zásluhy v biologických vědách. Americký badatel, jenž zásadním způsobem přispěl k rozvoji molekulární chronobiologie, dlouhodobě a úspěšně spolupracuje s Entomologickým ústavem Biologického centra v Českých Budějovicích.

- V březnu zahájila provoz nová Laboratoř nanotechnologie v Ústavu fotoniky a elektroniky. V současné době zde vědci vyvíjejí novou generaci biosenzorů, jejichž povrch tvoří kovové částice nanometrových rozměrů. Nové přístroje umožňují např. snímání iontových obrazů příčných řezů optických vláken, která jsou předmětem intenzivního výzkumu.

- Výzkumný tým Dr. Vladimíra Kořínka z Ústavu molekulární genetiky objevil gen Troy, který hraje důležitou roli pro normální funkci kmenových buněk střeva. Jeho poruchy přispívají ke vzniku nádorů. Objev badatelů projektu BIOCEV je důležitý k lepšímu porozumění biologie střevních kmenových buněk. Získané poznatky pomohou diagnostice vznikajících nádorů a otevřou cestu k objevu nových typů protinádorových léčiv.

- Instalování tokamaku COMPASS vzbudilo velká očekávání. Vědecký tým Ústavu fyziky plazmatu splnil naděje, když byl na sklonku loňského roku v tomto zařízení poprvé dosažen režim s vysokým udržením plazmatu, známý jako H-mod. Od té doby bylo provedeno několik desítek úspěšných experimentů. Jedná se o nejdůležitější parametr pro zvládnutí řízeného uvolňování fúzní energie.

- Nedávný pád malé planetky nad Uralem se stal událostí století. Od tzv. Tunguzského meteoritu (r. 1908) je to největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi. Již týden po události pracovníci Astronomického ústavu v Ondřejově publikovali jako první na světě dráhu tělesa v atmosféře Země i ve Sluneční soustavě, po níž přiletělo. Pozorovaná dráha byla dlouhá 254 km, těleso bylo zachyceno poprvé ve výšce asi 92 km, pohybovalo se rychlostí 17,5 km/s pod úhlem 17°. Ve výšce 32 km nad zemí začal mohutný rozpad. Jasnost bolidu na krátkou dobu přesáhla jasnost Slunce. Dále se rozpadal. Největší kus, odhadem 200 – 500 kg, se zbrzdil na 4 km/s a spadl. Rychlostí 150 m/s prorazil led jezera Čebarkul, vytvořil osmimetrový otvor a skončil na dně. Úlomky, z nichž některé již byly nalezeny, by měly být rozprostřeny v pásu několik km širokém a až 30 km dlouhém. Úspěch českých vědců umožnila unikátní bolidová síť, kterou již v 50. letech min. st. založil Dr. Zdeněk Ceplecha.

- Naději pro pacienty trpící poruchou plodnosti představují výsledky badatelů z Ústavu molekulární genetiky. Některé důvody problémů s tvorbou spermií pomáhá odhalit hybridní myš, kterou se vědcům podařilo vytvořit elegantním genetickým trikem. Odstranili poruchu párování chromozomů, která je příčinou neplodnosti.

- Čeští vědci navrhli počítačovou metodu, která usnadňuje modelování léčiv a může výrazně zkrátit cestu k halogenovaným lékům. Halogeny zvyšují účinek léku, usnadňují prostupnost membránami a mění jeho metabolismus. Práce má přímou souvislost s léčbou cukrovky, AIDS nebo rakoviny.

- Vědci představili studii o návratu zubrů do volné přírody v ČR. Nejnovější výzkumy ukázaly, že střední Evropa je pro ně velmi vhodný region. O jejich někdejším rozšíření u nás svědčí řada místopisných názvů, zubr se nachází také ve znaku šlechtických rodů, např. pánů z Pernštejna. Zubr je typický spásač, může být použit pro ochranářskou péči při udržování přirozeného bezlesí. K navrácení zubra do přírody přicházejí v ČR v úvahu nejméně 4 oblasti, zejména bývalé vojenské újezdy Boletice, Doupovské hory, Libavá a Brdy.

- Je to již deset let, kdy došlo k zániku raketoplánu Columbia při jeho návratu z 15denní vědecké mise na oběžné dráze. V jeho troskách zahynulo všech sedm členů posádky. Tragédie nastavila nový směr dobývání kosmu, na němž se podílí i Evropa.

- Českou astrofotografií měsíce (ČAM) za leden se stala fotografie galaxie M83 zvané Jižní větrník, která se nachází za hranicemi Místní galaktické skupiny, ve vzdálenosti cca 15 mil. svět. let. Přestože snímek pořídil dalekohled v dalekém Chile, autor Kamil Hornoch ovládal optiku po internetu z Ondřejova, když hledal vzplanutí nov a supernov. Novy byly v této galaxii vyfotografovány vůbec poprvé. Titul ČAM za únor obdržel snímek, jehož autorem je Zdeněk Bardon.  Otevřená hvězdokupa M 45 je jedním z nejznámějších objektů noční oblohy. Plejády, nebo také „Kuřátka“, znali již Mayové, Atztékové i Siouxové, zpíval o nich Homér ve své Iliadě i Odysei a zmiňuje se o nich Bible. Úplně první zmínka o nich pochází z nějakých 1600 let př.n.l.

- Čeští egyptologové z UK objevili ve středním Súdánu jedno z největších severoafrických pohřebišť pravěkých lovců – sběračů. Odhaduje se zde na 400 – 450 hrobů. Česká expedice tak zásadním způsobem doplňuje a obohacuje poznání o nejstarším civilizačním vývoji oblasti Nilu a severovýchodní Afriky.

- Pod vedením Dr. Michala Dovčiaka z Astronomického ústavu AV ČR začal pracovat mezinárodní tým vědců na evropském projektu Probing Strong Gravity by Black Holes Across the Range of Masses. Problémy relativistické astrofyziky budou badatelé řešit po dobu pěti let. Skupina se věnuje studiu kompaktních objektů (neutronových hvězd a černých děr) a procesů, které se odehrávají v jejich blízkosti. Zabývají se rovněž teoretickými výpočty v oblasti elektrodynamiky černých děr a teorie akrečních disků. Více na http://astro.cas.cz/.

obrázek:

bh-shadow (ilustrativní obrázek černé díry)

- ČR se stala jedinou zemí na světě, která má dvě přeshraniční oblasti tmavé oblohy. Jizerská oblast, vyhlášená v r. 2009, se nachází v téměř neobydlené části Jizerských hor a zaujímá rozlohu asi 75 km². Beskydská byla vyhlášena v letošním roce ke 40. výročí založení CHKO Beskydy. Její rozloha je 308 km².

Stáňa Wildová