Poslové humanity

10 2002 Kultura česky
obálka čísla

O svobodném zednářství bylo od doby jeho konstituování v Anglii (roku 1717) napsáno mnoho polopravd a lží. Pro mnoho režimů -- od panovníků konce 18. století (děsících se "zednářské" Francouzské revoluce) až po Hitlera a Stalina, kteří preventivně likvidovali všechny organizace vyjma těch, jež sami založili, se zednáři stali hromosvodem a "viníkem všeho utrpení lidstva". Proto vyvstává naléhavá otázka: proč se stovky, ba tisíce významných mužů svobodnými zednáři stávali ? Proč riskovali svou pověst, přítomnou i posmrtnou, proč se vystavovali nebezpečí, že budou označováni hanlivým přídomkem "zednář" nebo skončí "jen" ve vyhnanství?

Svobodní zednáři se vytvořili z mistrů svého oboru (především architektů a stavitelů), kteří si svými vědomostmi, zkušenostmi a precizností svých děl vydobyli privilegium svobodně tvořit. A to při zachování úcty k tradici a při používání jazyka symbolů, odvozeného ze stavitelského umění. Během století své existence stáli svobodní zednáři málokdy na okraji historických událostí. Řada korunovaných hlav (Rudolf II., Leopold II., Josef II. a další), prezidentů (T. G .Masaryk, E. Beneš aj.), ministerských předsedů i ministrů se táhne novodobými dějinami zednářství. A spolu s nimi tvoří i dnes pestrou mozaiku lóží evropských i zámořských nejuznávanější učenci, umělci, básníci, spisovatelé, skladatelé, vědci a lékaři (příkladně J. A. Komenský, W. A. Mozart, M. B. Braun, J. W. Goethe, Voltair, stejně jako L. Armstrong, J. Brel, Jan Masaryk, J. Hlávka...a mnozí jiní). Nejsou a nikdy nebyli spolkem, sektou nebo církví a teprve ne politickou stranou nebo klanem. Svobodní zednáři jsou lidmi čestně a stejně svobodně smýšlejícími, tvořícími a jednajícími v toleranci pro sebe a pro druhé, a to bez rozdílu profesního zaměření, víry či vyznání, barvy pleti nebo národnosti. Jdou cestou vedoucí jednotlivce i společenství ke svobodnému rozvoji veškerých duchovních sil i ke zdokonalení jejich podstaty a humanitního smýšlení -- s nejlepším vědomím a svědomím navazují mnohá přátelství i přes odlišné názory. Dbají tak o osobní růst a vzdělanost a o co možný nejlepší pokrok ve společnosti. V tom tkví podstata příslušnosti těchto poslů, kteří jsou pečlivě vybíráni a svoje členství v lóžích si musí zasloužit rozvíjením své osobnosti v tom nejlepším slova smyslu. Svobodné zednářství je jedním z mála fenoménů lidských dějin, jež má univerzální pojetí světa zakotveno ve své podstatě.

Pozornosti široké veřejnosti se proto jistě těší výstava cenných dokumentů, obrazů, látek a oděvů, předmětů zdobených zednářskými symboly -- pod názvem SVOBODNÉ ZEDNÁŘSTVÍ. Stejně i předměty se zednářskou tématikou, které navrhoval Alfons Mucha, sám svobodný zednář. Expozice, připravená ve spolupráci se Střediskem laické činnosti Valonského Brabantska a se Zednářským muzeem v Belgii, se nyní představuje v Praze -- v Obecním domě (do 17. listopadu 2002). Uměleckými díly a bohatou ikonografií prezentuje to, co obvykle zůstává pouze v zednářském prostředí a před veřejností je skryto.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012