Vzpomínky na žatecký Klášter

10 2002 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

K Žateckému Klášteru, jako domovu důchodců, mě velmi silně pojí vzpomínky z mého dětství, kdy jsem od svých asi 8 - 10 let navštěvovala v Klášteře (několik let) starého dědečka -- vzdáleného příbuzného, který neměl rodinu. Bylo to období 60. let.

Prostředí kláštera na mě působilo velmi tajemně a krásně, vládl zde klid a pohoda a přitom řád a pořádek. Po chodbách jsem potkávala jeptišky ve věku od stařenek až po velmi mladé a krásné jeptišky, které se vždy usmívaly a byly velice milé a přívětivé. Občas mě pohladily a hezky mě oslovily.

Z chodeb, na jedné straně, vedly dveře do pokojíčků, které byly v létě většinou otevřené a tam v malé světničce seděla babička, která např. háčkovala nějakou dečku, ubrus, nebo pletla svetr vnučce. Pokojíčky byly malé a velmi útulné a vybavené zřejmě jen tím nejmilejším a srdci nejdražším , ať to byl nábytek, přehoz přes postel, vyšívaný polštářek, sošky a hlavně obrázky a fotografie. Dnes, když se sama blížím k důchodovému věku, dovedu si dost dobře představit co bych si sama do takového pokojíčku Kláštera odstěhovala. Určitě přesně to, co ty babičky, to nejmilejší a mému srdci nejdražší.

Na druhé straně chodeb byla (a jsou) okna a dveře vedoucí do zahrady, kdy byly vidět velmi pečlivě obdělávané záhonky krásných kytiček. O ně se staraly hlavně babičky. Ke Klášteru patří ještě další 2 velké zahrady, kde se pěstovala zelenina a také zde rostly a ještě rostou ovocné stromy.. Zahrada je dodnes udržovaná. Pamatuji si, že se zde chovalo drobné domácí zvířectvo. V zahradě byly lavičky, kde se na sluníčku vyhřívali dědečkové a babičky.

Lepší místo pro život seniorů si nedovedu představit. Klášter se svými zahradami, které jsou lemovány zdí, je prakticky umístěn v těsné blízkosti centra města Žatce.

I dnes, když procházíte Klášterem, na Vás dýchne tajemný klid i přesto, že vidíte, jak Klášter postupně chátrá, protože je řadu let neobydlený.

Snažila jsem se iniciovat rekonstrukci kláštera a jeho znovuoživení, aby zde našli domov naši senioři. Jako zastupiteli města, mě dalo vedení města volnou ruku, abych mohla tuto myšlenku realizovat. Shodou náhod jsem se díky panu architektovi ing. Maisnerovi, seznámila s JUDr. Jitkou Hoplíčkovou, zakladatelkou Nadace pro zařízení pro seniory s komplexními službami. Paní doktorka Hoplíčková se tak stala iniciátorkou a kouzelnou bytostí, která tu cestičku k realizaci myšlenky domova pro seniory v Klášteře, vidí jako reálnou. Prohlídka Kláštera jí učarovala i bez toho, že by tam měla před mnoha lety nějakého stařečka.

Musím jí za to moc poděkovat a věřím, že se nám spolu podaří vybudovat z Kláštera nový a krásný domov, kde budou moci naši senioři aktivně žít, vždyť si to zaslouží.

Vlasta Sivická,
Záhoří 10,
438 01 Žatec

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012