Drsné loučení s Klausem

Naše šéfredaktorka je myška-slídilka a tak mi jako první poslala obrázek, který se objevil na internetu. Jmenuje se The Last Goodbye a jsou na něm manželé Klausovi, jak stojí v jedné z hradních místností u hromady zabalených kufrů. Montáž je to skvělá: paní Livie v bílém zimním kabátě se širokým úsměvem zírá na Václava v oblečku. Ten si zálibně prohlíží svatováclavskou korunu, položenou na polštářku  - těsně před tím, než ji uloží do dalšího zavazadla. V ruce má žezlo, drahokamy vykládané jablko čeká na zabalení a tak leží na obřím papírovém ošoupaném kufru, svázaném lodním lanem. V levém rohu fotomontáže je připravený cenný obraz...

Surové? Ano! Patří jim to? Ano! Ostudy, které se navršily na Klausovic rodinu je přehršle a mohou si za to sami. Byli to oni, kdo napadl v rámci prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga a z celé jeho rodiny udělali fašistickou a dodnes nám nepřátelskou svoloč.  Hbitě se přidala paní Livie a syn Václav ml., který má ještě zákeřnější argumentaci, než otecko. Neboť, jak pravil v celostránkovém rozhovoru (20. 2. tr.) pro MF Dnes, „neověřených pravd jsou miliardy“. Prohlásil, že v našem státě se řeší prkotiny a marginálie, místo důležitých věcí (např. proč stárnou učitelské sbory). Volá po zveřejňování faktů, ale sám s nimi zachází žonglérsky („věřil jsem autorovi“), neověřuje, vytrhává z kontextu. Vřele doporučuji přečíst – a usrkávat přitom ze stopečky nejedovaté slivovičky.

Stránku před rozhovorem - tedy na A 11 - je další klausovský výron zoufalství nad směřováním naši země a celé Evropy. To píše náš odcházející prezident o své knize „My, Evropa a svět“. Redakční mezititulky objasňují témata:  Režim, který se sám rozpadl - Nikdo se nepoučil – Thatcherová viděla daleko – Západ nás litoval a nechápal – Nic nezapomněli, nic si neodnesli.  V závěru Klaus srovnává EU s RVHP.

Nedivím se lidem s mozkem v hlavě, že jsou Klausovic rodinou znechuceni. Pan prezident uspořádá 3. března na rozloučenou s Hradem neveřejný jazzový koncert. Na něm odmítl vystoupit geniální flétnista Jiří Stivín, který nesouhlasí s prezidentskou amnestií a  neustálým napadáním Václava Havla. Koncert se totiž jmenuje „Díky nejen za jazz, pane prezidente!“.

Stejný postoj k Václavu Klausovi projevili diváci v Novém Městě, kam se přijel podívat na biatlon. Vypískali ho hned dvakrát: když ho pořadatelé vítali na tribuně a když druhý den předával květiny vítězům.

Co se Václavu Klausovi nedá upřít? Vzácně sjednotil většinu národa napříč sociálním spektrem: proti sobě. Dělal na tom usilovně deset let a s ubíhajícími dny se o to snaží s buldočím zanícením.