Souhlasíte s touto kritikou České televize?

2 2013 Ostatní česky

Milí čtenáři,

vy, kteří žijete v ČR nebo máte možnost sledovat Českou televizi. Ztotožňujete se s tímto názorem, který připutoval do naší redakce? Napište nám...

Redakce Českého dialogu s pisatelkou souhlasí s částí této kritiky, i když ne ve všech bodech, ale považuje téma za důležité a zamyšlení nad ním za nutné.

 

Vážené vedení veřejnoprávní televize,

obracím se na vás s výzvou na změnu úrovně vašich zpravodajských pořadů. Vždy jsem sledovala Zprávy na ČT1 a zpravodajské pořady ČT24. Již delší dobu jsem rozhořčena úrovní a informacemi, které nám poskytujete. Velmi nerada se smiřuji se skutečností, že se veřejnoprávní televize dostává v tomto oboru na úroveň podbízivého a nic neříkajícího zpravodajství  komerčních televizí. Jsem přesvědčena, že reportéři, moderátoři a komentátoři veřejnoprávního subjektu nemají zapotřebí podbízet se komerčními informacemi.

 

V poslední době jsem si všimla i klesající kvality moderátorů, kterých jsem si (nejen já) vždy vážila a sledovala jsem jimi vedené diskusní pořady.

 

Nemyslím si, že by chyběla témata, o kterých by se ve zpravodajství mělo hovořit. Je tolik zajímavých lidí, kteří i v této době, kdy je většina národa skeptická, dokáží činit mnoho věcí navíc , a to pro druhé. Vždyť jak jinak pozvednout lidi k pozitivnímu myšlení, než ukazovat, že existují i tací, kteří tvoří, budují a věnují se mládeži, důchodcům, postiženým… Nevím proč máme denně sledovat, co dělá nebo nedělá budoucí prezident Miloš Zeman. Jestli půjde nebo nepůjde s proutěným košíkem koupit mléko nebo zubní pastu.

 

Důvodů, proč jsem se rozhodla vás oslovit, je několik. Tím hlavním je alarmující skutečnost, že omlouváme (snad aniž si uvědomujeme) nedodržování zákona. Tím automaticky podkopáváme trpělivost lidí, kteří se ještě stále snaží zákony a pravidla dodržovat. Pak se nedivme argumentům, že každý kdo se řídí pravidly, morálkou a zákonem, je na tom hůř, než ten, kdo je porušuje.

 

Veřejnoprávní televize by měla podporovat svými pořady, a to především zpravodajskými, víru ve spravedlnost a morální myšlení. Ovšem nejen reportáží  z pátku 8. 2. 2013 se jí to moc nevede. Ve jmenovaný den při sledování večerních zpráv na ČT1 jsem byla zděšena. Zpráva se týkala pana Stoklasy, který náš stát (nás daňové poplatníky) okradl o 24 miliónů korun a vy jste ho představili téměř jako mučedníka. Reportérka dokonce útočila na příslušníka policie otázkami, které jí vůbec nepříslušely. Pan Stoklasa dokonce dostal možnost v hlavním zpravodajství nám „okradeným“ sdělit, že on se rozhodl „dobrovolně“ nastoupit do vězení. Věřím, že mnoho spoluobčanů ho i polituje. V tu chvíli je však fakt, že ukradl miliony, ten tam.

 

Podobně zkresleným případem byl případ pana Smetany, který zničil cizí majetek (dobře chápu a přiznávám sympatické gesto souhlasu), což bylo nutné odčinit. Dnes nikdo neví, že do vězení má jít ne pro „tykadla“, ale proto, že nenastoupil trest – veřejné práce.

 

A dostávám se k jádru věci. Média jsou velmi silným nástrojem k ovlivňování lidí, to víme. Ale veřejnoprávní televize má dělat všechno proto, aby informovala nestranně a spravedlivě. Má zajišťovat svým poplatníkům nejen negativní, ale i pozitivní zprávy a skutečnosti a nesoustředit se jen na pár vybraných žhavých, podbízivých témat. Jsem přesvědčena, že je i škoda reportérů, kterých jsem si dříve vážila za vedení diskusí s politiky. Kladli chytré otázky a vedli celou diskusi v duchu rozumu a přehledu. Dnes jsou útoční a snaží se získat odpověď na otázky, o kterých již dopředu i laik ví, že není v silách dotazovaného, aby na ni odpověděl. Zbytečně se podbízejí divákovi svou rádoby neústupností a tvrdostí, která nikam nevede. Jako příklad takového moderátora pořadu uvedu pana Moravce, který se například v některých debatách s kandidáty na prezidenta choval jako moderátor life-stylových pořadů komerčních televizí, což je pro takovou osobnost, za jakou ho považuji, silně nedůstojné.

 

Jak už jsem jednou zmínila, myslím, že v našem zpravodajství je nedostatek pozitivních zpráv. Lidé o nich chtějí a potřebují slyšet. Vidím kolem sebe mnoho lidí, kteří nezatrpkli a stále věří, i přes různé neúspěchy a vládní krize, že všechno zase není tak úplně špatně, že jsou věci, které se třeba i podařily. Nálada mezi lidmi, jejich morálka a mezilidské vztahy, které jsou věčným politizováním více než pošramocené, mají šanci být pozvednuty dobrými příklady. Pokud budeme pokračovat v informování jen o špatných příkladech, a to především z našich horních patrech, je to pro náladu ve státě a společnosti zničující. Doporučuji sestoupit do nižších poschodí, kde je možno najít pozitivní příklady. Volám po vyvážených zpravodajských relacích, které neklesnou na úroveň průměrného diváka v ČR.

 

S přáním úspěšných a příjemných dní

 

Ivana Kriglová

Pod Strašnickou vinicí 15, Praha 10, 100 00,

habibi-deti@email.cz

 

V Praze dne 13. 2. 2013

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012