„A nebudete muset chodit za rabínem“

500 let hebrejského knihtisku v Čechách a na Moravě

K 500. výročí od vydání první hebrejské knihy v Čechách a na Moravě i v celé východní a střední Evropě připravilo Židovské muzeum v Praze výstavu unikátů, pocházejících z nejvýznamnějších sbírek rukopisů a starých tisků v České republice i v zahraničí.

V prosinci roku 1512 dokončilo konsorcium židovských tiskařů a finančníků v Praze tisk siduru – modlitební knihy pro všední dny a sobotu. Po lokalitách v Itálii, na Iberském ostrově a v Cařihradu se tak i české území stalo jedním z prvních míst s působností tiskáren, vedených židovskými odborníky. Hebrejské knihy začaly vycházet v Prostějově, Brně a Mikulově, a to s proměnlivou intenzitou až do první poloviny 20. století.

K příležitosti tohoto výročí probíhá nyní výstava, jejíž název je doslovným citátem ze záhlaví glosáře k hebrejské bibli, vydané v Praze roku 1604 Mošem Sertelsem. Připomíná dějiny a vývoj kulturního fenoménu hebrejského knihtisku, především jeho nejstaršího období 16. – 18. století. Kromě jeho obecného vlivu na vzdělanost, vztahu mezi tisky a rukopisy, typografického vývoje a zdobnosti tisků i rozrůstání žánrů se expozice zaměřuje na znaky, typické pro tisky v našich zemích. Také na pozoruhodně otevřenou spolupráci židovských typografů s křesťanskými kolegy, která více nežli sto let ovlivňovala vnější podobu pražských hebrejských tisků. A pozornost je věnována i jednotlivým tiskařským mistrům, autorům, editorům a ilustrátorům.

Vystaveno je na padesát originálních tisků. Mezi nimi světové unikáty, například: jediný dochovaný exemplář nejstaršího pražského tisku z Bodleian Libraries v Oxfordu či pesachová Hagada (1526), považovaná za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. Tisky z dílen Pavla Severina a Sixty Palmy Močidlanského (16. a 17. století), jež mají se soudobými pražskými hebraiky společnou výzdobu či jejich autory a tvůrce dřevořezů, zapůjčila především Národní knihovna v Praze a Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů v Praze. Vědeckou knihovnu v Olomouci zastupuje velmi vzácný tisk z polského Krakova (1534) ovlivněný pražskou typografií a dosud neznámý tisk z dílny Avrahama Heidy (1621), který byl v knihovně zdejší jezuitské koleje objeven během příprav k výzkumu. Sbírky pořádajícího pražského Židovského muzea prezentuje například jediný dochovaný exemplář druhého nejstaršího pražského tisku hymnů pro šabat a požehnání po jídle (1514), hebrejská bible (1530) jako jediný u nás dochovaný prostějovský hebrejský tisk a výsledky vlastního výzkumu, vedeného v devadesátých letech v synagogách Čech a Moravy.

V multimediální části lze prohlédnout vybrané knihy v digitální podobě. Vedle detailnějšího zpracování dílčích témat také ukázky z budoucí on-line bibliografie hebrejského knihtisku z území Čech a Moravy, a to s výsledky několikaletého systematického průzkumu knižních a sbírkových fondů nejvýznamnějších institucí Evropy, USA a Izraele.

Výstavu v Galerii Roberta Guttmana (do 28. února 2013) doplňuje monografie Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě: mezinárodní tým autorů se v ní podrobně věnuje různým aspektům hlavního tématu. Tím ji včleňuje do širokého kontextu. To dokládá více jak dvě stě fotografií ze světových sbírek (většinou publikovaných poprvé).