Má Klaus viset nebo ne?

Je doslova pár dní před prezidentskými volbami a na místních úřadech a ve školách sundávají ze zdí portréty prezidenta Václava Klause. K 8. lednu ráno to učinilo 500 starostů a zatím nespočítaných ředitelů škol. To je krásný protest proti bezbřehé amnestii, kterou prezident vyhlásil při svém novoročním projevu.

Mnohde tedy naši zástupci a vzdělavatelé řeší otázku: má Klausova podobizna viset nebo ne? Hrad označil tento výsměch prezidentovi za projev pokleslého politického boje a chce, aby před ním radnice a školy chránily alespoň děti.

Obecně vzato, lidé jsou právem naštvaní, protože na ulicích se během pár hodin objevily tisíce lidí, kteří většinou nemají kam jít a peníze jim stačí jen na den. Omlouvám se za případnou nepřesnost, ale podle informací z terénu většina propuštěných zamířila do hospod, aby zapila svou svobodu. Fajn, na to pár stovek stačí... Ti movitější, kteří byli souzeni (nebo odsouzeni) za velké majetkové delikty, samozřejmě nepopíjeli v hospodě rum a nepočítali zbylé peníze na vlak. Jeli domů do svých domů... čekala na ně auta, spokojení právníci. Zatímco my z obyčejných činžáků se bojíme pouličního násilí a domovních krádeží, tito propuštění nejedou v čórkách stovek nebo tisíce korun. A nekradou v bytech elektroniku a peněženky. Mají bohaté zázemí a především kontakty, které jim pomohou navázat na velmi lukrativní obchody. Milionové, miliardové...

Moc, moc vzpomínám na druhou (a poslední) volbu prezidenta našimi zástupci v parlamentě a Senátu, kde většinou jednoho hlasu byl Klaus zvolen. Takže o nějaké velké úctě k výsledkům volby nemůže být ani řeči. A po čtyřech letech vládnutí zcela zmizely i pouhé náznaky úcty, které lidé (případně) ke Klausovi cítili. Naopak ti, kteří okradli za jeho přihlížení naši zemi o miliardy v době divoké privatizace, mají dobrou paměť a vědí, co se sluší a patří.

Portréty Václava Klause jsou zasunuty za skříně. Je to lepší, než aby na něj s...y mouchy jako na císaře pána. Jestli se po volbách objeví na zdech úřadů a škol podobizna nového prezidenta – ví Bůh. Možná, že je to opravdu jen přežitek z dob dávno minulých. Po tom, co slyšíme a vidíme v rámci předvolební kampaně bude lepší si pověsit na zeď usměvavé keramické slunce.