Vlast na nás zapomněla

Vlast na nás zapomněla, tvrdí etničtí Češi v Rusku
Nechceme odsud pryč, říkají potomci Čechů na ruském černomořském pobřeží. Touží po tom, aby s nimi země jejich předků navázala kontakty.
Stovky etnických Čechů obývají ruské černomořské pobřeží již zhruba 150 let. Na 2 000 potomků Hejduků, Hájků, Králů, Mašků, Vodičků či Daňků žije v okolí Novorossijsku a snaží se zachovat jazyk, kulturu a tradice.
Ne vždy se jim to dařilo, a kvůli pohnutému osudu už málokdo z nich dnes mluví česky. Bojí se o ztrátu své národnostní identity a snažně si přejí navázat kontakt s Prahou.
Spojení s vlastí prý měli Češi z Krasnodarského kraje až do roku 1929. Vyučovala se zde čeština a pěstovala se čeká kultura. Česká občina si postavila vlastní školu a kostel.
Za stalinských represí v letech 1929 až 1953 však byla většina místních Čechů poslána do lágrů a část jich tam zemřela. Matky schovávaly své děti, měnily jim matriky a lidé se báli někomu sdělit, že jsou Češi. Mnohdy to totiž byl rozsudek smrti.
Strach z pronásledování na několik desetiletí vymýtil jakoukoli snahu o utvrzování národnostní identity potomků českých vinařů, kteří se na černomořské pobřeží začali stěhovat již v 50. letech minulého století.
Přijeli tam na výzvu cara na základě dohody mezi Rakouskem a Ruskem a jejich úkolem bylo osídlit tuto oblast a bránit průniku Turků. Přijelo jich tehdy několik tisíc a usadili se na pobřeží Černého moře od Anapy až po Tuapse.
"Chceme vědět, odkud pocházeli naši předkové. Rozhodně nikomu nechceme být na obtíž. Nabízíme jen naše přátelství a dobré vztahy," tvrdí Zinaida Trendová, dcera českého přistěhovalce, který zemřel ve stalinském táboře v Karagandě.
Trendová je dnes předsedkyní Českého národně-kulturního spolku Nazdar. Ten byl letos ustaven ve snaze obnovit kontakty ruských Čechů s jejich historickou vlastí.
Loni napsala o existenci Čechů v Krasnodarském kraji prezidentu Václavu Havlovi. "Nedostali jsme však ani odpověď, ani pozdrav," řekla zklamaně. Letošní poselství ale vyvolalo odezvu na velvyslanectví v Moskvě. "Dnes už o nás vědí a velmi doufáme, že nám pomohou vrátit se k naší historii," říká Trendová.
Mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil včera řekl, že Česko o kontakty s krajanskými komunitami v zahraničí zájem má. Počátkem příštího roku by podle něj měla Zinaida Trendová navštívit velvyslanectví ČR v Moskvě a o vzájemné spolupráci jednat s českým velvyslancem v Rusku Jaroslavem Baštou. Ten podle Pospíšila naopak v březnu 20001 zřejmě zavítá mezi české krajany.
V obcích Kirillovka, Pavlovka, Varvarovka či Gajduk dnes žijí české rodiny, jejichž děti se musely stát Rusy. Jejich křestní jména jako Jan, Stanislav nebo Bohuslav ovšem napovídají o českých kořenech.
"Usilujeme o morální podporu. Jsme pracovití a schopní a určitě bychom mohli přispět i k rozvoji regionální spolupráce s českými partnery," soudí aktivistka spolku Nazdar.
Zinaida si libuje, že v posledních letech se opět vracejí české tradice. "Samozřejmě chystáme na Vánoce kapra. Umíme i knedlíky a buchty. Štrúdl a koláče nesmějí chybět při žádné slavnosti," říká 50letá žena.
Ruští Češi jsou podle ní velmi skromní. "Vůbec se nechceme nikam stěhovat.Přejeme si jen navázat kontakty a dozvědět se víc o své vlasti," popisuje Zinaida přání krajanů.
čtk
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad