Vlast na nás zapomněla

Vlast na nás zapomněla, tvrdí etničtí Češi v Rusku

Nechceme odsud pryč, říkají potomci Čechů na ruském černomořském pobřeží. Touží po tom, aby s nimi země jejich předků navázala kontakty.

Stovky etnických Čechů obývají ruské černomořské pobřeží již zhruba 150 let. Na 2 000 potomků Hejduků, Hájků, Králů, Mašků, Vodičků či Daňků žije v okolí Novorossijsku a snaží se zachovat jazyk, kulturu a tradice.

Ne vždy se jim to dařilo, a kvůli pohnutému osudu už málokdo z nich dnes mluví česky. Bojí se o ztrátu své národnostní identity a snažně si přejí navázat kontakt s Prahou.

Spojení s vlastí prý měli Češi z Krasnodarského kraje až do roku 1929. Vyučovala se zde čeština a pěstovala se čeká kultura. Česká občina si postavila vlastní školu a kostel.

Za stalinských represí v letech 1929 až 1953 však byla většina místních Čechů poslána do lágrů a část jich tam zemřela. Matky schovávaly své děti, měnily jim matriky a lidé se báli někomu sdělit, že jsou Češi. Mnohdy to totiž byl rozsudek smrti.

Strach z pronásledování na několik desetiletí vymýtil jakoukoli snahu o utvrzování národnostní identity potomků českých vinařů, kteří se na černomořské pobřeží začali stěhovat již v 50. letech minulého století.

Přijeli tam na výzvu cara na základě dohody mezi Rakouskem a Ruskem a jejich úkolem bylo osídlit tuto oblast a bránit průniku Turků. Přijelo jich tehdy několik tisíc a usadili se na pobřeží Černého moře od Anapy až po Tuapse.

"Chceme vědět, odkud pocházeli naši předkové. Rozhodně nikomu nechceme být na obtíž. Nabízíme jen naše přátelství a dobré vztahy," tvrdí Zinaida Trendová, dcera českého přistěhovalce, který zemřel ve stalinském táboře v Karagandě.

Trendová je dnes předsedkyní Českého národně-kulturního spolku Nazdar. Ten byl letos ustaven ve snaze obnovit kontakty ruských Čechů s jejich historickou vlastí.

Loni napsala o existenci Čechů v Krasnodarském kraji prezidentu Václavu Havlovi. "Nedostali jsme však ani odpověď, ani pozdrav," řekla zklamaně. Letošní poselství ale vyvolalo odezvu na velvyslanectví v Moskvě. "Dnes už o nás vědí a velmi doufáme, že nám pomohou vrátit se k naší historii," říká Trendová.

Mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil včera řekl, že Česko o kontakty s krajanskými komunitami v zahraničí zájem má. Počátkem příštího roku by podle něj měla Zinaida Trendová navštívit velvyslanectví ČR v Moskvě a o vzájemné spolupráci jednat s českým velvyslancem v Rusku Jaroslavem Baštou. Ten podle Pospíšila naopak v březnu 20001 zřejmě zavítá mezi české krajany.

V obcích Kirillovka, Pavlovka, Varvarovka či Gajduk dnes žijí české rodiny, jejichž děti se musely stát Rusy. Jejich křestní jména jako Jan, Stanislav nebo Bohuslav ovšem napovídají o českých kořenech.

"Usilujeme o morální podporu. Jsme pracovití a schopní a určitě bychom mohli přispět i k rozvoji regionální spolupráce s českými partnery," soudí aktivistka spolku Nazdar.

Zinaida si libuje, že v posledních letech se opět vracejí české tradice. "Samozřejmě chystáme na Vánoce kapra. Umíme i knedlíky a buchty. Štrúdl a koláče nesmějí chybět při žádné slavnosti," říká 50letá žena.

Ruští Češi jsou podle ní velmi skromní. "Vůbec se nechceme nikam stěhovat.Přejeme si jen navázat kontakty a dozvědět se víc o své vlasti," popisuje Zinaida přání krajanů.

čtk