Vánoční večírek MČK a redakce Českého dialogu

-ES- 12 2012 Ostatní česky

4. část

A zbývá připomenout poslední, ale  důležité návštěvníky:

Blanka Forstová, bytem v Kanadě,v Německu a v ČR píše básně, knížky a je Kajmankou, což vysvětlíme brzy v dalším článku.

Doktora Felixe Irmiše jsem představila jako lékaře, ke kterému bych přišla, ačkoli zásadně nechodím k doktorům, nejím prášky a jsem zdravá.  Ačkoliv je psychiatr a praktický lékař, nebrání se alternativní medicíně.  A hezky zpívá a také maluje.

Klára Steigerová se se svým manželem Pavlem, kteří pro cestovali celý svět  (například Jižní Ameriku., Afriku, USA) a napsali o tom knížky), se nedávno vrátila z cest po Sibiři. Domluvili jsme s ní pořad Hovory bez hranic, určitě to bude zajímavé.

Milým hostem byl i pan Cainer, autor jedinečné knihy o Stalinově pomníku na Letné Žulový Stalin.  A pan Josef Louda, který nedávno fotil Hovory bez hranic s Janem Brabencem a nyní nezištně vytvořil i fotografie – a krásné a umělecké, i z tohoto večírku. Například z mých vnuček Elišky a Niny udělal modelky první třídy.  (Eliška je ta černovlasá, Nina světlá.) Děkujeme.

A tedy poslední účastníci - moje vnoučata Eliška, Nina, Veronika a Matouš s přítelkyní Karolínou.

Eliška pěkně pokřtila kalendář.  Původně to bylo na Barbaře Semenov z Austrálie, vydavatelce Čechoaustralana. Ale na poslední chvíli odřekla s tím, že ji nemoc zkosila, tak jako mimochodem i Věru Doušovou, organizátorku každoročního festivalu krajanských slavností v Praze, básnířku Alenu Klímovou, Danu Seidlovou, řečenou Pirátku (viz film České kořeny), Oldřicha Čupra, našeho švýcarského kamaráda, který zrovna Pirátku veze zpět do Švýcar. Ale zpět k Elišce, mojí vnučce, která pravděpodobně převezme štafetu mých vydavatelských aktivit. Dokončuje střední školu, hlásí se na žurnalistiku a moje práce ji zajímá. Prima, rýsuje se nástupkyně.

Z účasti na večírku se omluvili: novinář Jan  Krondl, který zrovna přijel z New Yorku, zpěvačka Jana Koubková (zpívá kdesi), herečka Dáša Bláhová , bude v zítra Sydney, diplomatka a moc prima paní Gita Fuchsová,  Sláva Trombík, kamarád z Nového Zélandu, kde zrovna vypukly přírodní šílenosti,  muzikant Jakub Zahradník (hraje v té době jinde), Marek Střížovský (hraje, zvučí a svítí v té době v Betlémské kapli).

A také Mathilda Nosticová, která šla na operaci plíce – zdravíme moc!  Tuto dámu mám moc ráda. Vysvobodila mne z…Nedávno jsem byla na Ministerstvu zahraničí v Černínském paláci na nějaké akci.

A potřebovala jsem si odběhnout. Nejbližší takové zařízení (a noblesní, jako všechno v tom to paláci) je hned vedle toho nešťastného bytu Jana Masaryka, z něhož byl někým vyhozen… Ale stala se mi nečekaná věc. Když jsem z místnůstky chtěla odejít, nešly otevřít dveře. Co si  tu počnu, pomyslela jsem si a  marně jsem  cloumala klikou. Po chvíli jsem začala bouchat do dveří a žádat o pomoc. A ejhle – hraběnka Nosticová šla kolem a slyšela  mne.  A pomohla. Za pár dní jsme se setkaly na knedlíkové slavnosti v Hotelu P… a bylo to jasné. Rozumíme si. Knedlíkové slavnosti pořádá mimochodem také náš milý člen Zdeněk Reimann, který také nyní ochořel, ačkoliv slíbil přijít s lahví výtečného vína, kteréžto  oblasti se také velice věnuje.

 

Snad jsem na nikoho nezapomněla… ale ano, na Marii Imbrovou, úžasnou ženskou a jedinou Afrikanistku v našem klubu. Marie žije částečně v Černochově u Prahy a částečně v Zimbabwe. Byla tam původně českou diplomatkou, ale když viděla, že oficiální česká diplomacie ztrácí zájem o smysluplnou přítomnost v subsaharské Africe, dala výpověď a rozhodla se realizovat některé své projekty na vlastní pěst. Kromě běžné podpory místních řemeslníků, výrobců košíků či šperkařů se soustředila především na podporu dětí  v Tengenenge, pro které záhy založila v Čechách Klub přátel Tengenenge, který se zpočátku postaral o rodné listy dětí a posléze se podílel na vybudování školky. (Více na www.tengenenge.cz). Marie také realizuje výstavy s africkou tematikou, publikuje, a hlavně přednáší. Podíváte-li se na její stránky www.imbrova.cz získáte přehled o tom, kde pobývá a co plánuje. Oslovit ji můžete i přímo : marie.imbrova@post.cz

A také reportérka a rozhlasová redaktorka  Stanislava Dufková alespoň na chvíli zavítala mezi nás a nešetřila chválou na naši činnost. Já bych tady zase měla napsat chválu na ni… od dob, kdy začátkem devadesátých let vedla rozhovory s Václavem Havlem (Hovory z Lán) odvysílala řadu reportáží a jiných rozhovorů se zajímavými lidmi, se díky své schopnosti empatie dopracovala do pořadu Písničky pro radost. Babičky, které tam volají, aby se zahrála písnička pro jejich blízké, se většinou dojetím rozbrečí.  Já bych to asi nezvládla, ale Stáňa je umí vždycky uklidnit a povzbudit laskavým slovem.

Večírek pokračoval promítáním fotek z předchozích setkání…jé, to bylo veselí, když jsme se viděli deset let zpátky…, dále připomenutím již úspěšně do světa poslaných filmů o Švýcarsku, Švédsku a Vídni (to bude za chvilku), povídáním každého s každým, bližším seznamováním – ochutnáváním lahůdek a zpěvem koled i jiných písní, o čemž už byla řeč.

Vnučka Evy Střížovské Eliška křtí Český kalendář

foto: Milan Leimberger

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012