Od pantáty vedou dráty...

(Devadesát let od počátků elektrizace venkova na příkladu severního Plzeňska)
Elektrická energie se stala naší každodenní samozřejmostí, ale i nutností; život si bez ní již vůbec neumíme představit. A přitom to z pohledu historiků vědy a techniky není tak dávno, co elektřina vykročila k našim domovům, ovšem velmi nesmělými krůčky. Zásluhou českých elektroinženýrů Františka Křižíka, Emila Kolbena, Vladimíra Lista, Josefa Stránského, Jaroslava Šafránka, Ludvíka Šimka, Ludvíka Očenáška a dalších absolventů české inženýrské školy, můžeme být pyšní, že v elektrotechnice jsme v dobách její pionýrské minulosti nezůstávali za světovým pokrokem. Od zavedení telegrafického a telefonního spojení až po využití elektrické energie k osvětlování, pohonu či dopravě, jsme uváděli všechny technické novinky do praxe často jako první v Evropě. Inovace a pokrok elektrizace začaly postupně osvobozovat od úmorné dřiny i pracovníky v zemědělství. Elektrifikované žentoury, mlátičky, ale i zpracovatelské stroje začaly postupně vytlačovat koňskou a parní sílu dosavadních hnacích agregátů. Především první světová válka vyvolala nutnost šetřit lidskou silou, a tak elektrický pohon zemědělských strojů byl - samozřejmě mimo zavedení elektrického osvětlení v domácnostech - velmi vítán.
Zajímavou historii má také elektrizace českého venkova, na což přišli i naši autoři populárních písní Svěrák a Uhlíř. Například na Kralovicku a Manětínsku se začala psát před devadesáti lety, po ustavení společnosti Západočeský elektrářský svaz v Plzni v roce 1919. Po zavedení přespolního vedení v okresech Plzeň a Rokycany se začalo v roce 1921 také na Kralovicku. Bylo nataženo "dálkové" vedení (22 kV) z Darové a Plané přes Kočín do Plas a z Kočína přes Kralovice do Kožlan a potom dále přes obce na Chříčsku na Hřešihlavy. Ještě téhož roku byly nataženy přípojky i v místní síti v Plasích, Kralovicích a Kožlanech (proudová třífázová soustava 50 Hz s napětím 3 x 380/220 V). Potom postupovala elektrizace pomalu. V roce 1923 byl zaveden proud do velkostatku Bertín u Čivic a teprve až po čtyřech letech, roku 1927, začali svítit v Hedčanech. To byli první průkopníci a propagátoři elektřiny v tomto kraji (elektrizace celého území českých zemí však byla ukončena až v roce 1955). Spotřeba proudu byla ovšem malá a například v letech 1926 až 1928 se v regionu pohybovala vždy řádově jen v desítkách kWh. V provozu prý tehdy bylo 953 žárovek a 48 motorů celkem o 356 HP (koňská síla, cca 735,5 W). Cena elektřiny však byla ještě vysoká - v roce 1928 stála jedna kilowatthodina 3,37 Kč (avšak o deset let později již jen 0,63 Kč). Zajímavostí je skutečnost, že v prvních desetiletích minulého století byla z větších uhelných elektráren (s výkonem nad 4 000 kW) jediná pražská tepelná elektrárna v Praze-Holešovicích v českých rukou, majitelé všech ostatních byli Němci.
V roce 1929 bylo napnuto primární vedení z Horní Břízy do Manětína a také téhož roku zde a v České Doubravici začali svítit, o rok později pak v Krašovicích. V roce 1932 byly připojeny obce Vladměřice, Vlkošov a Mezí, v roce 1933 Trnová, Loza a Újezd. V následujícím roce potom elektrifikace pokračovala rychleji: Dražeň, Vrážné, Korýtka, Pláně, Hodovíz a Zhořec. V roce 1935 následovaly obce Kaznějov a Bučí, potom Dolní Bělá a Horní Bělá.
Na Kralovicku byla elektrizována roku 1929 jen Studená a v roce 1930 Koryta. Další rozvoj nastal až po třech letech, kdy byly připojeny obce Čistá, Břežany, Šípy, Bělbožice, Čivice a Kaceřov. Roku 1934 potom Chříč, Holovousy, Lhota a Milíčov, o rok později jen Slatina. V roce 1936 přišlo na řadu jedině Hrádecko, ale potom následovaly obce Hlince, Jarov, Obora, Všehrdy a Výrov-Hadačka.
V roce 1919 při ustavení Západočeského elektrářského svazu, společnosti s ručením omezeným, vložil jako kmenový kapitál soudní okres Kralovice částku 8 000 K a soudní okres Manětín položku 6 000 K, město Kralovice složilo 2 000 K a město Manětín 1 500 K. Když se v roce 1924 sloučil Západočeský elektrářský svaz se Západočeskými elektrárnami v akciovou společnost, byl kmenový kapitál okresu kralovického 178 000 Kč a manětínského 120 000 kč, města Kralovice 2 000 Kč a Manětína 20 000 Kč.
Většinu uváděných faktů o počátcích elektrizace na severním okraji plzeňského kraje zjistil a již téměř před půl stoletím popsal můj učitel, regionalista a publicista Jaroslav Janata z Čisté u Rakovníka, jehož památce je tato stať věnována.
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad