Nemilostivé léto

Dle nalezených deníků německé předválečné herečky Hildy Korberové jejím synovcem, novinářem Ottou Mugrauerem a s jeho pomocí napsala německá publicistka Vera Vogeler knihu NEMILOSTIVÉ LÉTO/Literární rekonstrukce osudů Lídy Baarové v letech 1934 – 1938. Český překlad Jindřicha Brože vydalo nyní nakladatelství BVD.

Úvod

Pohřbu L. Baarové v Praze se Otto zúčastnil s českým přítelem O. Bergerem. Je zmíněna návštěva L. Baarové v Praze s besedou. I to, že z více cest do Prahy Otto psal reportáže. Přichází bod nedůležitější: v pozůstalosti tety Hildy, herečky a manželky tehdy známého herce V. Harlana, Otto nalézá její deníky. A s pomocí i archivních materiálů či novinových článků si začíná skládat mozaiku vztahu obou mladých žen: blízkých si věkem i stejnou profesí. Chápat jejich přátelství. A fakt, že se Hilda stává Lídinou důvěrnicí a při dramatickém konci Baarové také její oporou.

Děj

Životní osudy herečky Lídy Baarové v Berlíně se odehrávají mezi lety 1934 – 1938.

Nadějná zima (1934-1935) ji naděluje roli v jejím prvním filmu koprodukce UFA, seznámení s hercem/partnerem Gustavem Frohlichem. Setkání s A. Hitlerem ve filmových ateliérech a určité okouzlení z něho. A konečně jeho po/zvaním na přátelská setkání – Čaj o páté.

První jaro (1935-1936) zastihuje herecký pár při práci na novém filmu v prostředí Vídně, ve srovnávání zdejších poměrů s berlínskými. Lídu upsáním se UFĚ, proto za podmínek aspoň hodných hvězdy. Jejích návštěv rodiny v Praze. A osudové setkání s J. Goebelsem. “Bylo mi jako uhranuté a kdesi uvnitř jsem tušila, že toto setkání už nezůstane bez následků.“ (paměti L. B.). Z deníku H.: „L. je unešená. …  Ale má strach.“

Horké léto (1937-1938) po všech stránkách: kromě hlavních osob L. Baarové a J. Goebelse vstupuje na scénu Magda Goebelsová. Jsou zde popsány filmové úspěchy Baarové a jejího/ještě partnera Frohlicha a vše vrcholí jejich rozchodem. Jako by předznamenal budoucí:

Studený podzim (1938) tajným sledování L. Baarové gestapem, intervence Magdy u vůdce zamezit schůzkám jejího muže s Lídou, zamilovanost Goebelsovu. Konečný verdikt Hitlera se souhlasným mlčením všech stran ponechat herečku jejímu osudu i se zákazem hrát na území Německa. Za podpory Hildy se proto Lída Baarová rozhodne – s pasem, osobními věcmi a garderobou (jaký to div) a ve vlastním autě Praga Baby se vrací do Československa.

Význam knihy

Je rozhodně objektivnější nežli příkladně paměti Lídy Baarové či knihy, z nich vycházející. Forma osciluje mezi literaturou faktu a románem. Kapitoly i Poznámky k českému překladu (Jiří Brož) obsahují zpřesňující informace i české strany. A text doplňuje bohatá kolekce autentických fotografií  hlavních postav, i míst, do nichž je děj zasazen. V. Voglerová líčí životní úsek Lídy Baarové podle málo známých či dosud nezveřejněných faktů a událostí a prokládá citacemi pocitů samotné herečky z deníků Hildy Korberové. Tím osvětluje stěžejní vztah/y herečky na pozadí poměrů a dějinného vývoje na tehdejším německém území.

Kniha klade základní otázky – ať německému, či českému čtenáři, čímž je dosti cenná: Do jaké míry poznamenalo profesi a život filmové hvězdy, která se po českém vzestupu hřála na výsluní německého filmu ono léto 1938? Co věděla/nevěděla, mohla si či nemohla dovolit, jak daleko mohla či nemohla zajít? Jaká byla míra jejího vlastního poznání, že je či není a do jak dalece je či není osudné LÉTO NE-MILOSTIVÉ právě vůči ní?

Co dosti silně vnímala, tedy pravdivé bude: „Měla jsem štěstí, že se můj osud v Německu jmenoval Joseph Goebels. Mohlo to být ještě horší, mohl se jmenovat Adolf Hitler.“

Čtivý titul každopádně stojí za pozornost – každému, kdo chce znát fakta, souvislosti…

Olga Szymanská