Mrtví neznají klid

26 slavných autorů píše jeden příběh

Je to thriller, který vás uchvátí už svým nápadem. Smrt kurátora McFallova muzea ještě po deseti letech nedá spát detektivovi Jon Nunnovi. Je přesvědčen, že kurátorova žena ho nezabila a byla popravena neprávem. To se samozřejmě je sám o sobě běžný nápad - ale každou kapitolu knihy napsal jiný autor. Některý posunul děj nebo úvahu o kousek či nepatrný krůček... ale musel přitom respektovat to, co napsali ostatní.

V Prologu je popsán případ a samotná poprava 23. srpna 2010, kterou hlavní detektiv bezmocně sleduje.  Pak už se začne odvíjet děj. Rosemary Thomasová je deset let mrtvá a všichni, kteří se nějakým způsobem podíleli na vyšetřování případu (třeba jako svědci), jsou pozváni na panychidu do muzea, kde pracoval její manžel. Tam byl zabit, jeho tělo nacpáno do exponátu zvaného „železná panna“ a posláno přes moře do Německa. Co si zúčastnění myslí, když dostanou pozvánku? A co se ten večer stane a bude dopaden skutečný pachatel nebo nakonec byla Rosemary vinna? To Jon Nunn neví, ale „Ne, nerozhodl se případ znovu otevřít. Případ ho totiž dokonale a úplně ovládal.“. Tak, že během těch deseti let zkoumání si zničil kariéru detektiva a utekla od něj žena.

Vřele doporučuji, abyste knihu četli trpělivě a nepřeskakovali. A už vůbec se nedívejte, jak to dopadne. Připravili byste se o požitek stejný, jako mají znalci vína při ochutnávání. Každý autor chutná jinak, používá jinou skladbu vět i pointa kapitoly zve k dalšímu čtenářsko-kulinářskému požitku. A protože tu knihu přečtete na jeden zátah, přeji příjemný večer až do rána.

Vydala Mladá fronta