O stárnutí

Naše čtenářka Blanka Karlsson ze Švédska nám poslala tuto reakci na článek paní Dolanské, který jsme nedávno zveřejnili.

Děkuji za zajímavé sdělení a pobídku k diskusi.

Když se řekne slovo stáří, chápu to jako období života, kdy člověk docela jinak vidí hodnoty, všeho si více vážíme a jsou nám k smíchu různé honičky za krásou v podobě testů na líčidla nebo reklam na jejich koupi, stejně tak jako různé recepty na hubnutí. Vždyť třeba manekýnky vypadají velice vyhuble, mají tenké nerovné nohy a jejich tělo nemá tu krásnou ženskost. Když se ráno probudím, cítím vděčnost za to, že jsem se probudila do nového dne zdravá a harmonická. Více si vážím rodinných vztahů a vůbec toho, že moji nejbližší jsou dosud živí.

Co se týče intelektu, ten mi trochu nervozně říká, abych ještě v životě stihla to, co chci, aby zbytek mého života byl obohacující pro okolí i po potomky. Jako historik mám stále na mysli archivování a zapisování pro další generace, jakož i psaní autobiografie. Je toho tolik, co by člověk chtěl svým potomkům říci, ale nejde přepadnout je množstvím faktů, když oni sami mají svůj život a jedou ve svých kolejích dál a dál. Tím nechci říci, že by neposlouchali.

Vážím si paní Dolanské, že je tak aktivní a právě proto stále mladá.

Tento e-mail píšu spontánně. Zdravím z Dánska, kde hlídáme naše trojjazyčná vnoučata.

Srdečně - Blanka Karlsson