Pomocník a rádce exulantů MUDr. Mirek Kabela

10 2012 Naši ve světě česky

(26.3.1938 – 20.2.2011)

 

O tom, jak se člověku podaří adaptovat se na život v jiné zemi, než ve které vyrůstal, rozhoduje víc než mnohé další okolnosti to, proč z domova do ciziny odešel, a jak. Tento závěr vyvodil MUDr. Mirek Kabela jednak z vlastní zkušenosti mladého muže, který nechal za zády komunistické Československo, aby si mohl o svém budoucím životě rozhodovat sám a svobodně, jednak z poznatků, které během dlouholeté praxe klinického psychiatra v Nizozemsku. V této nové vlasti se stal časem uznávaným odborníkem na problémy migrantů a rovněž jednou z vůdčích osobností českého exilu.

Doma ve Valašském Meziříčí vystudoval Mirek Kabela v padesátých letech gymnázium. Už během studia se zapojil jako zdravotník do činnosti Červeného kříže a navíc vypomáhal v městské knihovně. K poúnorovému režimu pociťoval odpor, svou budoucnost si spojoval s emigrací. Po maturitě podal přihlášku na lékařskou fakultu, ale ještě než ho odmítli, uvažoval o odchodu ze země. A samozřejmě o tom, jak jej uskutečnit.

Pro svůj záměr získal dobrého a spolehlivého kamaráda. K přechodu hranice si v létě 1956 zvolili oblast nedaleko Vranova nad Dyjí. Útěk se jim podařil, protože se na něj dobře připravili a utajili jej i před svými nejbližšími. Také jim přálo nezbytné štěstí, to když unikli pozornosti hlídky pohraničníků se psem. Každý zvlášť, jen s kompasem, izolační páskou a kleštěmi, překonali bez úhony trojí drátěný plot včetně toho, který byl trvale pod elektrickým proudem.

Po krátké vazbě na rakouské četnické stanici se dostali do přeplněného uprchlického tábora ve Vídni. Tam už Mirek Kabela začal jednat samostatně: do různých zemí rozesílal žádosti o imigraci a přitom si vydělával jako pomocný dělník. Kladné odpovědi se nakonec přece jen dočkal, a to z nizozemského konzulátu – obsahovala také nabídku studia medicíny v Leidenu. Mimoděk si v tu chvíli vzpomněl, jak doma u přijímaček na medicínu dostal otázku, jakým způsobem bojuje světový mír, přičemž komise chtěla slyšet, že sběrem starého papíru…

V Nizozemsku se po promoci zprvu zaměřil na pediatrii, nakonec se však stal klinickým psychiatrem. Přes třicet let pracoval jako psychiatr na nemocniční ambulanci v Haarlemu. Věnoval se tu problémům emigrantů, ponejvíce z řad španělské a turecké komunity. Mohutná emigrační vlna, která se zvedla po druhé světové válce jako důsledek dekolonizace a studené války, zasáhla milióny lidí. Mnohým způsobila traumata a potíže ze ztráty vazeb na domov, rodinu a přátele, na ztrátu zaměstnání apod. MUDr. Kabela pomáhal svým pacientům ony problémy zvládnout a začlenit se do nové společnosti.

Postupně si Mirek Kabela vybudoval význačné postavení mezi čs. krajany – exulanty z roku 1948 i uprchlíky po okupaci v roce 1968. Měl velkou zásluhu i na vytvoření jednotného Spolku demokratických Čechů a Slováků, v němž se  krajané spojili se členy nizozemské organizace na podporu Charty 77.

Po listopadu 1989 se MUDr. Mirek Kabela opakovaně vracel do bývalé vlasti. Pokaždé s balíky knih, jimiž obohatil fondy hlavně sobě blízké knihovny ve Valašském Meziříčí.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012