KAMIL LHOTÁK BALONY – KŘÍDLA – VRTULE

Olga Szymanská 8 2012 Kultura česky

Výstava k 100. výročí narození Kamila Lhotáka (*1912 – 1990) představuje tematickou sérii umělcových děl v Galerii Moderna Praha. Základní tóninu Lhotákovy tvorby udávala od samého počátku poezie města a jeho technické civilizace. Výstava trvá již jen do 9. září, ale vyplatí se udělat si na ni rychle čas.

 

Kamil Lhoták byl absolventem Filozofické fakulty UK v Praze, členem Umělecké besedy, Skupiny 42, SČGU Hollar. Výjimečný malíř – grafik – ilustrátor se již za svého života dočkal celé řady samostatných expozic svého díla a podílel se na bezpočtu kolektivních výstav.

Jeho tvorbou prolíná vnitřní spojitost a souvislost, proto ji nelze dělit do jednotlivých časových etap, ani cyklů.

 

Malíř (byť bez akademického malířského vzdělání) – podobně jako skladatel u svých nových skladeb objevuje nejdůležitější noty a akordy – začal nacházet opěrné body svého výtvarného názoru.  A to v podnětech z prostředí městské periférie – například Holešovice, z civilizační poezie – Holešovický přístav. Z uměleckých dojmů, především z výstavy Poesie 1932 (zde především od Maxe Ernsta). Výtvarnou spřízněnost cítil u Josefa Šímy, celníka Rousseaua i Bohumila Kubišty. A stálý zdroj své inspirace objevil v obrázkových časopisech, prospektech, reklamních kresbách, filmových groteskách. Jejich atmosféru pokroku techniky i mechanických dopravních prostředků zúročil Kamil Lhoták dokonale v obrazech a kresbách. Poezii městského folkloru pak ztvárnil mnohem dříve, nežli se stala předmětem všeobecného zájmu: například známý motiv balónu se objevil v jeho obrazech Interiér, Balónová ohrada (již 1938). Znal i kouzlo automobilových veteránů – důkazem je Ohrada snů. V době války měly Balóny před startem, Krajina se dvěma benzinovými pumpami, Předměstská krajina s vlakem, Volání dálek navíc smysl metaforický.  Lhotákův umělecký program se velmi přiblížil programu Skupiny 42: proto se sám stal výrazným a vyhraněným představitelem tohoto seskupení. Jeho plátna se lišila od například konstruktivně cítěných maleb Grossových či snových vizí Františka Hudečka: vzájemnou odlišností, i při společném zájmu o velké téma moderního světa a civilizačních atributů v něm, se projevila autorova výrazová šíře a zároveň jedinečná individualita.

 

Jako autor měl Lhoták kromě vztahu k výtvarníkům Skupiny 42 i velmi úzký kontakt s jejími básníky. Zejména s Ivanem Blatným: odrazem – obrazem je Lhotákova Krajina 20. století (1942). Věci a prostředí jsou v jemných kresebných kontrastech dalších pláten nositeli vztahů i pocitů. Valérová škála barevných tónů dodává zachycovanému prostředí značnou hloubku. Krajina je ztvárňována téměř vždy jako plenér s namodralými stíny a s jako by chvějivou vegetací. Předměty zde umístěné (letadla, motocykly, automobily závodní draci, lodi, míče, signální značky ad.) si uchovávají v přesných a konkrétních tvarech a konturách velmi jasnou barevnost, od níž se malíř nikdy neodchýlil.

 

Ve Lhotákových kompozicích se objevil princip tzv. narativní figurace – například ve sledu scén kreslené reportáže Ze života balónů (téměř o dvacet let dříve, nežli byly formulovány jako jedna z předních výtvarných tendencí 60. let). Z obrazů, ještě z okruhu Skupiny 42, vznikla i  Meteorologická stanice v bouři (konec války), dále např. poválečná  Dcera velkoměsta. Také Důstojnická jídelna v Paříži zachycující dojmy z pařížského pobytu. V tématech umělec pokračoval stále: neopakoval se, a přesto nikdy nepřerušil veškeré souvztažnosti a držel krok se soudobými problémy společnosti. Co víc: náboj optický a netušené spojitosti s figurou /postavou mu přinesl v obrazech a litografiích let šedesátých motiv terče. Pozoruhodnou kapitolu tvoří obrazové deníky, drobné kreslené záznamy, které si Kamil Lhoták vedl nepřetržitě od svých uměleckých začátků. Tvorba ilustrační i spolupráce s kresleným filmem tvoří nedílnou součást umělcovy tvorby.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012