České kořeny ve Vídni – natáčení dokončeno 28. dubna až 2. května

Martina Fialková 5 2012 MČK česky

Třetí zemí a českou komunitou, které se věnuje série dokumentů České kořeny, je Rakousko. Především hlavní město dřívější monarchie přilákalo za obživou již od 19. století statisíce Čechů (i Slováků). Česká komunita ve Vídni, v níž se dnes potkávají potomci těchto zde dávno usazených krajanů s těmi, kteří sem emigrovali v dobách komunismu, ale dnes již i s nově příchozími za prací či studiem, je zde velice specifická. Když jsme se rozhodli natočit třetí díl našeho dokumentárního cyklu zde, bylo to s tímto vědomím. Nechceme však mapovat podrobně historii ani jedné ze skupin zde žijících Čechů, ani se příliš nechceme zabývat spolkovým životem. Tak jako v předchozích dílech jsme si předsevzali představit několik zajímavých českých rodin, které okolnosti přiměly usadit se ve Vídni. Těmi okolnostmi se ponejvíce rozumí nesvoboda v bývalém komunistickém režimu – ovšem na pozadí všeho, čím český živel ve Vídni oplývá. Kromě toho se v dokumentu objeví také fenomén české školy a českého divadla.

Školský spolek Komenský a ochotnický divadelní soubor Vlastenecká omladina ve Vídni udržují kontakt s češtinou, vzděláním v českém jazyce a s českou kulturou nepřetržitě již přes 120 let. Jim jsme se věnovali zejména při prvním natáčení, které proběhlo již vloni. Naše druhá, i nedávná třetí a poslední cesta do Vídně však vedla zejména za zajímavými českými osobnostmi a jejich rodinami.

 

Čtenářům Českého dialogu je již dobře znám

výtvarník Jan Brabenec i jeho paní Tamara. Oba vedou již řadu let galerii na vídeňském Spittelbergu, která je jedním z center českého kulturního a společenského dění, ovšem s výrazným přesahem i do rakouské umění milovné společnosti. Na Spittelbergu jsme filmovali již vloni. Jan Brabenec však vede i svůj pražský ateliér, kde již byla hostem i řada z vás, našich čtenářů. Dotáčky s paní Tamarou o rodinných zkušenostech nás zavedly mj. i k tématu „ukradené děti“ , tj. děti, které emigrovaly s rodiči, a ztratily tak svůj původní dětský svět a zázemí prarodičů i kamarádů... Pro odlehčení jsme se pak s paní Tamarou vydali ke Starému Dunaji, oblíbenému místu vycházek, ale nyní už i slunění a koupání. Obyvatelům Vídně jsme v tu chvíli docela záviděli. Tak krásná rekreační zóna se v jiném velkoměstě hned tak nenajde.

 

Nedaleko Vídně žije i rodina Vašíčkova

Tomislav Vašíček, jeden ze zakladatelů českého rokenrolu (legendární kapela Sputnici) vstoupil vloni v Praze do rokenrolové síně slávy. V rakouské emigraci se etabloval jako špičkový expert u společnosti IBM. Láska k hudbě jej však neopustila a i zde se věnoval nejrůznějším žánrům jako autor i producent. Talent zdědila i dcera Caroline, která je dnes v Rakousku uznávanou muzikálovou hvězdou a interpretuje mj. písničky svého otce. Rodina Vašíčkova se i jinak zapojuje do společenského a kulturního dění a je důkazem propojení a blízkosti obou kultur. S kamerou Českých kořenů jsme mj. zavítali na exkluzivní charitativní koncert s názvem Make a Wish, kde Caroline Vasicek svým vystoupením i předáním šeku z výtěžku prodeje svých DVD pomohla splnit přání těžce nemocným dětem. V jeho závěru hrdě zmínila i příběh svého tatínka a jeho odchod z vlasti kvůli komunistům. Oba Vašíčkovi, dcera i otec, vzbudili zasloužený potlesk.

 

Další dotáčky se uskutečnily i v rodině pana Rudolfa Cainera

V České republice se před několika lety a nyní znovu připomněl vynikající knihou Žulový Stalin, beletristicky zpracovaným dílem o vzniku a zániku obřího Stalinova pomníku v Praze. Pan Cainer je ve Vídni mj. aktivním sokolem. Sokolské aktivity tamních Čechů jsme kamerou zachytili v jedné z tamních sokoloven, té nejnovější v X. vídeňském obvodě.  V jeho doprovodu a na jeho doporučení jsme také ochutnali slavnou a vynikající zmrzlinu ze zmrzlinového ráje rodiny Tichy a navštívili tzv. Český Prater, místo, kam se chodívala bavit česká menšina na přelomu 19. a 20. století. Otevřenou zpovědí syna a snachy pana Cainera, kteří do Rakouska emigrovali až v roce 1985, se rozkryly i další pohledy na fenomén české emigrace po roce 1968.

 

Natáčení pokračovalo v rodině Vaďurových

Oba manželé jsou nejen duší divadelního spolku Vlastenecká omladina a také vedou české taneční kurzy ve Vídni – o obojím jsme již natáčeli během předchozích pobytů. Nyní byl portrét rodiny Vaďurových doplněn o vyprávění o začátcích emigrace paní Anny, která do Vídně přišla ve svých 20 letech. Její manžel Viktor pochází z rodiny Čechů ve Vídni usazených již od 19. století. Díky němu se Anna brzy po příchodu seznámila i s českou menšinou, žijící zde již historicky, a zapojila do divadelních aktivit. Vaďurovi odvádějí pro Čechy ve Vídni obrovský kus práce. Harmonií a kamarádským přístupem v divadle i tanečních dokazují, že je možné propojit všechny české elementy – od původní české menšiny přes ty, kdo sem emigrovali, až po nově příchozí za prací či studiem. Stále jim však zbývá čas i na vlastní koníčky, například automobilové veterány. Uvidíte v dokumentu.

 

Pohled na Rakousko a Vídeň očima Marie Woodhamsové

To je poslední medailonek, který bude součástí dokumentu. Zkušená zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu promlouvá prostřednictvím svých relací z Vídně k milionům českých posluchačů už od roku 1989. I ona však se před více než 30 lety učila ve Vídni žít. Po sňatku z britským obchodníkem se zde ocitla se dvěma dospívajícími dětmi – dcera Jitka též dostane slovo – a začlenění do vídeňské společnosti mělo i přes zdánlivě příznivou situaci regulérního příchodu i pro ni a děti mnohá úskalí. Marie Woodhamsová se však s diváky dokumentu kromě osobních zkušeností podělí i o atmosféru vídeňských kaváren a tržišť. S dcerou, Jitkou Woodhams jste kdysi mohli číst v Českém dialogu krátký rozhovor na téma „Mladá česká Vídeň“, lze jej najít v našem archivu. Nyní se náš tehdejší kontakt zúročuje v novém dokumentu.

 

Celé natáčení ve Vídni provázelo výjimečně krásné, téměř letní, až horké počasí. Rozkvetlá metropole se svojí typickou architekturou, krásnými parky a mohutným Dunajem, jehož břehy se staly jednou velkou odpočinkovou zónou, dodají jistě filmu dobré barvy, světlo i atmosféru.

Ted´už půjde „jen“ o to, jak onu mírnou euforii ze dnů pobytu ve Vídni, která se našeho týmu při natáčení vždy zhostí, když se věci daří, přeneseme do filmu samotného. Protože zpracování, které nás nyní čeká, je vlastně stejně podstatnou a ještě rozsáhlejší částí práce než samotné dny natáčení.

Dokument v délce cca 60 minut bude uveden ještě v závěru tohoto roku ve své pražské premiéře. Následovat budou premiéry moravská (Kyjov) a vídeňská – obě v začátku roku 2013. Dokument bude ihned po dokončení nabídnut i České televizi. ČT2 odvysílala již jeho první dva díly, České kořeny ve Švédsku a České kořeny ve Švýcarsku (podzim 2011).

Velmi si vážíme toho, že náš projekt České kořeny má záštitu Senátu poslanecké sněmovny ČR.

Hlavním sponzorem dokumentu je Jihomoravský kraj, jemuž patří velký dík za podporu.

Další poděkování náleží všem filmovaným osobnostem za jejich vstřícnost a praktickou pomoc. Za materiální podporu děkujeme též firmě COMPRESS Wien a rodině Vašíčkových. Další sponzoři jsou vítáni, zatím stále není pokryt rozpočet na celkovou výrobu dokumentu.

Dokumentární snímky o Češích ve světě vznikají v produkci Mezinárodního českého klubu o.s.. Hlavním mediálním partnerem projektu je náš časopis Český dialog, který se jako jediný v ČR věnuje nepřetržitě od r. 1990 kontaktům s krajany.

České kořeny natáčí tým ve složení: Tomáš Kubák (vedoucí projektu, kamera, režie), z KAM Studia Kyjov, Martina Fialková (produkce, rozhovory, mediální servis, propagace) z Mezinárodního českého klubu Praha a Veronika Hollerová (rozhovory, scénář, zvuk) z Kyjova.

Více informací o dokumentech najdete na www.ceskekoreny.cz, kde jsou přístupné i ukázky z prvního, švédského dílu a množství fotografií z natáčení.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012