Přehlídka šperků, kamenů v kovu

7-8 2002 Kultura česky
obálka čísla

Moje vzpomínky na studentská léta prostoupená kamarádstvím a první láskou, výlety ke břehům Jizery a do skal s výhledy na panorama' Českého ráje jsou prosypány nálezy polodrahokamů a červenými granáty. Spojené s dějinami umění, hodinami kresby a modelování, technologie a řemeslné praxe, kdy vštěpování jejich základů mi připadalo skoro zbytečné. Ne později, ani dnes.

Vždyť založení "té mojí špéry" -- Střední uměleckoprůmyslové školy v Turnově (1884), stejně jako např. keramické v Bechyni nebo sochařské v Hořicích, si vynutila potřeba v kraji plném kamenů a řemeslné tradice jejich zpracovávání vybavit talentované jedince dostatečnou výtvarnou teorií i praxí s důrazem na zvolený obor. Aby se tak se řemeslnou dovedností a s vytříbenou tvůrčí ostražitostí stali mistry právě svého oboru. A aby po této přípravě mnozí absolvovali s úspěchem vysokou školu výtvarného zaměření a stali se známými umělci, aby leckteří při návratu do kraje pod Troskami učili na turnovské škole, která je svým zaměřením nejstarší v Čechách a ve střední Evropě.

Obory: broušení a zejména rytí drahých kamenů (zapsaného do dějin české glyptiky prof. Karlem Zappem, kterou rozvinul na škole jeho žák a pozdější pedagog na pražské VŠUP Josef Drahoňovský ), dále zlatnictví a stříbrnictví, plošné a plastické rytí kovů, umělecké kovářství a zámečnictví, v posledních letech pak rozšířeny o umělecké odlévání zvonů vychovaly generace vynikajících umělců -- z rodů příkladně Bergmannů, Habermannů, Kučerů, Hnízdilů, Prudičů a mnoha jiných.

Potěšující je proto pro mne výstava v prostorách Obecního domu v Praze "Šperk, kámen, kov -- Střední uměleckoprůmyslová škola v Turnově" (do 8. září 2002). Prezentuje kromě mistrných ukázek ostatních oborů zvláště šperk v kombinaci s kameny, a to ve výběru prací absolventů školy z období let 1884 -- 1934, kteří založili její proslulost. Odborníků z rodin Kitzbergerů, Kolomazníků, Opočenských, Sochorů, Vinšů, Vorlů a jiných. Návrhy mnoha studentů této doby byly oceněny na světových výstavách v Saint Louis (1904), Londýně (1906) a Paříži (1925).

Expozici doplňuje část, kde je zdůrazněno působení tehdejších profesorů a vliv na žáky: Alfréda Bergmanna (granátové zlatnictví), Františka Kulhánka (cizelování, tepání a rytí do kovů), Karla Tučka (rytí drahokamů), Josefa Durycha (kresba, modelování, cizelování a tepání) a mnoha dalších.

K výstavě vychází specielní katalog s mnoha reprodukcemi nádherných prací a soupisem prací i přehledem o vzniku a vlivu školy.

Kdo má rád krásné předměty a umí ocenit jejich uměleckou hodnotu a řemeslnou zručnost autorů, nenechá si jistě výstavu ujít.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012