Oslava 100. výročí založení Sokola v Kanadě

Ve Sparwoodu, v Britske Kolumbii, oslavili v neděli 9. října 100. výročí založení Sokola. Součástí oslav bylo i odhalení pamětní desky, kterou zhotovila místní umělkyně paní Sandra Barrettová. Více z Kanady Petr Schubert:
V neděli 9. října 2011 se ve Sparwoodském recreačním středisku v městečku Sparwood v Britské Kolumbii konala oslava 100. výročí založení Sokola v Kanadě. Paradoxně jednou z prapříčin této radostné události je důlní neštěstí, nebo přesněji největší sesuv půdy v dějinách Severní Ameriky, ke kterému došlo v nedalekém Franku 29. dubna 1903. Díky geologickým podmínkám a možná také díky důlní činnosti se ve 4:10 ráno utrhla velká část Želví hory a 1 km široká kamenná lavina (150 metrů x 425 metrů) zasypala část spícího městečka 82 milióny tun vápence. Sesuv si vyžádal skoro 100 životů. Město Frank se brzy po neštěstí vrátilo ke své běžné práci, ale nestabilnost hory vedla provinční vládu k uzavření jižní části v r. 1911. Nedostatek pracovních sil po neštěstí vedl k velkému náboru havířů v Rakousko-Uhersku, zvláště ze severozapadních Čech, severní a jižní Moravy a ze Slovenska. Noví přistěhovalci z Čech a Moravy byli soustředěni do nových těžních lokalit Michel-Natal a Sparwood. Tito přistěhovalci založili první sokolskou jednotu v Kanadě, a to 22. října 1911 v již zmíněné obci Michel v Britské Kolumbii. Sokol s velkou tradicí v našich zemích se tak stal také první krajanskou organizací v Kanadě a jeho vznik předešel samo založení Československa o sedm let. Sokolové se pak během let rozletěli o celé Kanadě. Mnozí Sokolové a jejich potomci pak také stáli u kolébky jiných krajanských organizací.
A tak ve stejných místech, ve Sparwoodu (3 765 obyvatel), v Britske Kolumbii, začala v neděli 9. října 2011 ve 14:00 hodin oslava 100. výročí založení Sokola v Kanadě. V místnosti vyzdobené historickými fotografiemi a několika památkami z minulosti se sešli potomci původních Sokolů a funkcionářů s dnešními Sokoly a hosty. Pan Ladislav Beránek s hrdostí ukazoval obrázky svého otce, kdysi pokladníka a místopředsedy první jednoty. Ottawský župní vzdělavatel Pavel Vidlák zahájil oslavu řečí ve které uvítal všechny přítomné a poděkoval těm, kteří se podíleli na přípravě této akce, včetně nedávno zesnulého Jana Waldaufa, který ji inspiroval a velmi se o ni zasloužil. Po zahajovací řeči účastníci vyslechli kanadskou státní hymnu v podání Kairy Lindley a reprodukované hymny ČR, SR a USA. Jen tradiční sokolská hymna a vlastenecká píseň Františka Josefa Pelze “Lví silou” chyběla.
Pan David Wilks, parlamentní poslanec za místní obvod, t.j. Kootenay-Columbia bývalý starosta Sparwoodu, přednesl první pozdravný projev. Po něm pozdravila zúčastněné paní Sharon Fraserová, radní a úřadující starostka Sparwoodu. Pan Edward Brabec, místopředseda Výkonného výboru Českého a Slovenského sdružení v Kanadě a předseda edmontonské pobočky a místopředseda místní organizace Společnosti pro vědy a umění, pozdravil setkání jménem těchto organizací a promluvil o již zmíněných počátcích Sokola v Kanadě, jeho zásluhách o rozvoj krajanského hnutí a vyslovil naději v budoucí spolupráci vedoucí k rozvoji všech kanadských krajanských organizací. Bratr Tom Pajer, předseda Amerického Sokola promluvil za americké Sokoly. Bratr Josef Čermák, starosta kanadské sokolské župy, se ve své řeči vrátil do 16. století k prvním Čechům a Slovákům v Kanadě, mluvil o Princi Ruprechtovi, o Moravských Bratřích, o již zmíněných místních havířích a o Baťovcích v Ontariu. Potom promluvil
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad