Skauting neboli Trochu lepší svět

Skautská košile Davida Vávry – Táborový deník psaný Václavem Havlem – Skautský šátek vyrobený Robertem Fulghumem – Kronika prvního českého dívčího oddílu:
to vše určitě upoutá na výstavě k 100. výročí českého skautingu.
Skautské hnutí mělo na samém počátku asi čtyřicet jedinců, kteří se do dvou let rozrostli do několika tisíců. Dnes čítá přes čtyřicet milionů členů po celém světě a prošlo jím asi půl miliardy lidí. A pochopitelně ovlivnil vznik skautingu na českém území.
Zakladatelem českého skautingu byl středoškolský profesor tělocviku Antonín Benjamin Svojsík. Myšlenka ho zaujala natolik, že bez váhání odjel do Anglie, aby na místě zjistil, jak skauting funguje. Po návratu jej přizpůsobil domácím poměrům a přidal i kus národní tradice. Byla tedy založena první česká skautská organizace Junák. A právě před sto lety – v létě roku 1912 se skupina třinácti chlapců pod vedením Svojsíka vypravila pěšky z Prahy do Vorlových lesů pod hrad Lipnici, kde zbudovali tábor. V něm vydrželi čtyři týdny.
Od těch dob prošel český skauting pohnutou historií. Třikrát se stal nepohodlným totalitním režimům, tedy byl třikrát v českých zemích zrušen. Poprvé nacisty roku 1940 a obnoven 1945. Do svého dalšího zákazu roku 1951 komunistickým režimem oslovil již čtyři sta tisíc mladých lidí. V roce 1968 sice slavil vzkříšení, žel jen do roku 1970, kdy byla jeho činnost znovu zakázána. Mnoho skautských vůdců bylo oběma režimy vězněno a popraveno. Některé oddíly však fungovaly v utajení či pod hlavičkou jiných organizací. Třetího obnovení se dočkal v roce 1989. Jako svobodné hnutí funguje dodnes. Životaschopnost jeho myšlenky oslovuje mladé lidi: v podlesních letech jeho členská základna stále roste.
Víme, jak například Josef Foglar vlastním příkladem a prostřednictvím svých knih ovlivnil celé další generace skautů.
Junák
Proto Junák v rámci svých letošních stoletých oslav zrealizoval výstavu
Celkem dvacet boxů provede návštěvníky od vzniku skautingu přes jeho staletou historii i historii dramatických zákazů až ke každodennímu skautskému životu.
Nejen to: velcí různých generací i jejich malí potomci zde mají možnost posedět ve skautské klubovně, vyslechnout audiozáznamy skautského tábora, objevovat magický svět skautských her. Jak zní skautský tábor ve dne a jak v noci – Kolik skautů má přezdívku Fantomas (na stěnu tu lze napsat svoji) – Čím čeští členové zaručeně vzbudí pozornost na každém mezinárodním skautském setkání. Poznat tak, jakým hnutím dnes skauting je, co znamená pro současnou společnost a kam směřuje.
„…Myšlenka skautingu je nosná a podle mě se nikdy nepřežije, protože v sobě kombinuje hodnoty i chytrou zábavu zároveň.“ (E. Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt).
Výstava Trochu lepší svět/Století skautingu představuje také pestrým doprovodným programem tento fenomén takový, jaký je – jedinečný, plný dobrodružství a zároveň schopný vést k sebepoznání, vlastnímu rozvoji, smyslu pro povinnost a k vzájemnému respektu.
Prožijte vlastní dobrodružství v Muzeu hlavního města Prahy (20. 3. – 24. 6. 2012)
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad