Skautské století

Jaromír Novotný 3 2012 Knihy česky
Kniha Skautské století

Roman Šantora, Václav Nosek, Slavomil Janov, Václav Dostál

Reprezentativní publikace ke stému výročí významné organizace má 256 celobarevných stran, obsahuje stovky fotografií, kreseb a dokumentů, povídky, reportáže a profily skautských osobností. Přes takovou bohatost obsahu není odbornou, či historickou studií, ale spíše kronikou událostí z dějin skautingu-junáctví. Čtenář v ní najde odpovědi na otázky odkud k nám skauting přišel, jak zapustil kořeny a dál se vyvíjel ve zdejších podmínkách, jaké hodnoty trvale vyznává. Právě kvůli těmto hodnotám, jak je shrnuje skautský slib a skautský zákon, upadl skauting v nemilost obou totalitních režimů, fašistického i komunistického a byl třikrát ve své historii zakázán. V soudobé společnosti plné skandálů, afér, kriminálních případů a preferující konzum zase mohou zásady skautské výchovy k pravdomluvnosti, zdvořilosti, sociální citlivosti atd. působit poněkud naivně. Ve skutečnosti jsou předpokladem zdravého vývoje osobnosti a dávají smysl lidskému životu.

Skauting v Čechách je organizován od léta 1912, ustavující schůze spolku Junák-český skaut se konala v Praze 15. června 1914. Antonín Benjamin Svojsík, tělocvikář, člen Sokola a nadšený cestovatel, uvádí ve svém stěžejním díle Základy junáctví dva inspirační zdroje: Prvním byl Angličan Robert Baden-Powell, povoláním voják, druhým Ernest Thompson Seton, americký přírodovědec, lovec, znalec indiánů, zakladatel lesní moudrosti – woodcraftu. K metodám obou těchto mužů připojili časem vlastní prvky i praktické zkušenosti čeští pedagogové a junáčtí vůdci. Vedle A. B. Svojsíka to byli František Hofmeister, Jan Hořejší, Eduard Štorch, Jaroslav Novák, František A. Elstner, Rudolf Plajner, Vlasta Koseová, Velen Fanderlik, Jaroslav Foglar, Jan Novák, atd.

Mnohé z toho, co tvoří náplň dnešní činnosti skautských oddílů, od drobností po zásadní věci, má původ v hodně vzdálené minulosti: skautský slib, znak, číslování oddílů, podsadové stany, dlouhodobé hry, noční hlídky na táboře, krabička poslední záchrany. Rovněž zkouška tří orlích per a řada jiných zkoušek-odborek, jejichž paleta je dostatečně široká na to, aby si doslova každý skautík našel mezi nimi tu, ve které by mohl vyniknout. Spojení s dlouholetou tradicí přesto ponechává dalším skautským generacím prostor k hledání nové motivace, postupů či her, jež by odpovídaly současné době i zájmům mládeže obklopené všemožnou technikou. Na závěr si připomeňme, co říká – a ukládá – skautský zákon: Skaut je pravdomluvný; je věrný a oddaný, je prospěšný a pomáhá jiným; je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta; je zdvořilý; je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských; je poslušný rodičů, představených a vůdců; je veselé mysli; je hospodárný; je čistý v myšlení, slovech i skutcích. A ještě alespoň jedna ukázka z knihy Skautské století, z kapitoly nadepsané Mrazivý dech února 1948:

… Ve víru událostí čelil náčelník Rudolf Plajner mocenskému tlaku, aby byl i na ústředí Junáka vytvořen akční výbor. Odmítl to s odůvodněním, že jde o politickou manipulaci a podle stanov může o tak zásadním kroku rozhodnout připravovaný sněm Junáka. Tento vzdor se pokusil zlomit předseda Ústředního akčního výboru Národní fronty Alexej Čepička, pozdější druhý nejmocnější muž komunistického Československa, který si direktivně povolal na jednání R. Plajnera a náčelní V. Koseovou. Po obou skautských představitelích požadoval písemné prohlášení, že se Junák hlásí k členství v nové Národní frontě. Když to odmítli, Čepička zrudl a na Plajnera křičel, jaký je to náčelník, když nedovede poručit a vnutit organizaci svou vůli. V rozčilení ještě přidal, že Junák neudělal nic pro osvobození republiky, je organizací socialismu nepřátelskou a samotného náčelníka měli už dávno zavřít. Vzápětí vrazil Plajnerovi dvě facky. Vzdor ponížení R. Plajner klidně odpověděl: „Jako náčelník Junáka nesmím a jako vyznavač humanismu nemohu vám obě vrátit. Urážku a ponížení své osoby vám odpouštím, ale vyslovil jste se neuctivě o celé junácké organizaci, jejíchž 600 členů prokázalo svoji věrnost a oddanost republice i jejímu lidu obětí života v osvobozeneckých bojích a koncentračních táborech. Je obhájit musím, a proto vám druhou facku prominout nemohu.“ A okamžitě mu ji vrátil.

Knihu vydal Junák – svaz skautů a skautek ČR ve spolupráci s vydavatelstvím Mladá fronta, a. s.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012