Československý klub v Jižní Austrálii a jeho kronika z let 1949 až 1997
Před druhou světovou válkou žilo v Austrálii pouze několik stovek rodilých Čechů a Slováků. Jejich počet zněkolikanásobila emigrační vlna, která se v Československu zvedla po tzv. vítězném únoru 1948. Tehdy odešlo z republiky kolem osmdesáti tisíc lidí, převážně pracovitých, podnikavých. Zhruba každý šestý nalezl nový domov v Austrálii. V jihoaustralském Adelaide stáli někteří z nově příchozích u zrodu Československého klubu: byl založen 18. listopadu 1949 a jednou z prvních společných akcí jeho členů – jak uvádí klubová kronika – byla návštěva tenisového turnaje, kde hrál Jaroslav Drobný, rovněž emigrant.
Československý klub v Jižní Austrálii (tento původní název se jeho členové rozhodli ponechat i po rozdělení republiky na dva samostatné státy Čechů a Slováků v roce 1993) si pro svoji činnost stanovil tyto hlavní cíle: 1. stát se místem sdružujícícm krajany k zachovávání a udržování tradic, hudby, písní a zvyků kulturně bohatého národa, z něhož vzešli. 2. poskytovat pomoc krajanům, kteří se z různých příčin ocitli ve svízelné situaci.
Koncem padesátých let členové klubu vybudovali v Adelaide převážně vlastníma rukama a z vlastních prostředků svůj Národní dům. První valná hromada se zde uskutečnila 24. ledna 1960 za účasti 58 členů, oprávněně hrdých na to, co dokázali a co nemá sloužit pouze jim, ale také dalším generacím. V Národním domě od počátku funguje knihovna a různé zájmové kroužky. Mají tu i vlastní pohostinství, využívané hlavně při různých společenských a kulturních akcích. Těch se pořádá v průběhu roku mnoho a některé se už staly tradicí, jako třeba oslava výročí vzniku ČSR 28. října, narozenin prezidenta T.G. Masaryka 7. března, Svátek matek, mikulášské a silvestrovské zábavy. A k tomu diskotéky, vepřové hody, posvícení, besídky a představení pro děti aj.
Z kronikových záznamů je zřejmé, že i v australském prostředí se odrazily některé problémy československého exilu, včetně osobních sporů. Ani sžívání starousedlíků s těmi, kdo přišli do Austrálie po okupaci Československa cizími vojsky v srpnu 1968, neprobíhalo vždy hladce.
Pád komunistického režimu v Československu na konci roku 1989 australští krajané uvítali. V nových poměrech se jim usnadnily kontakty se starou vlastí a mnozí se mohli po dlouhých letech odloučení znovu setkat se svými blízkými. Oboustranně se pak začaly navazovat nové styky kulturní, sportovní, obchodní apod. V devadesátých letech navštívila Austrálii a tamní krajany řada veřejně činných osobností z České republiky. Pokud návštěvníci zavítali do Československého klubu v Adelaide, dostalo se jim vedle vlídného přijetí i případné konkrtétní pomoci například s ubytováním. Někteří – velvyslankyně Jaroslava Davidová-Moserová, cestovatel Miroslav Zikmund, dirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek, Jiří Suchý a Jitka Molavcová ze Semaforu, hudebníci ze skupiny Greenhorns a jiné - se pak stali čestnými členy klubu.
Na závěr několik číselných údajů: Počet členů Československého klubu v Jižní Austrálii narostl ze 24 v roce 1949 na 355 v roce 1997. V Jižní Austrálii žilo v roce 1994 763 Čechů (v celé zemi 9357) a 961 Slováků (8446).
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad