Československý klub v Jižní Austrálii a jeho kronika z let 1949 až 1997

-jn- 3 2012 Naši ve světě česky

Před druhou světovou válkou žilo v Austrálii pouze několik stovek rodilých Čechů a Slováků. Jejich počet zněkolikanásobila emigrační vlna, která se v Československu zvedla po tzv. vítězném únoru 1948. Tehdy odešlo z republiky kolem osmdesáti tisíc lidí, převážně pracovitých, podnikavých. Zhruba každý šestý nalezl nový domov v Austrálii. V jihoaustralském Adelaide stáli někteří z nově příchozích u zrodu Československého klubu: byl založen 18. listopadu 1949 a jednou z prvních společných akcí jeho členů – jak uvádí klubová kronika – byla návštěva tenisového turnaje, kde hrál Jaroslav Drobný, rovněž emigrant.

Československý klub v Jižní Austrálii (tento původní název se jeho členové rozhodli ponechat i po rozdělení republiky na dva samostatné státy Čechů a Slováků v roce 1993) si pro svoji činnost stanovil tyto hlavní cíle: 1. stát se místem sdružujícícm krajany k zachovávání a udržování tradic, hudby, písní a zvyků kulturně bohatého národa, z něhož vzešli. 2. poskytovat pomoc krajanům, kteří se z různých příčin ocitli ve svízelné situaci.

Koncem padesátých let členové klubu vybudovali v Adelaide převážně vlastníma rukama a z vlastních prostředků svůj Národní dům. První valná hromada se zde uskutečnila 24. ledna 1960 za účasti 58 členů, oprávněně hrdých na to, co dokázali a co nemá sloužit pouze jim, ale také dalším generacím. V Národním domě od počátku funguje knihovna a různé zájmové kroužky. Mají tu i vlastní pohostinství, využívané hlavně při různých společenských a kulturních akcích. Těch se pořádá v průběhu roku mnoho a některé se už staly tradicí, jako třeba oslava výročí vzniku ČSR 28. října, narozenin prezidenta T.G. Masaryka 7. března, Svátek matek, mikulášské a silvestrovské zábavy. A k tomu diskotéky, vepřové hody, posvícení, besídky a představení pro děti aj.

Z kronikových záznamů je zřejmé, že i v australském prostředí se odrazily některé problémy československého exilu, včetně osobních sporů. Ani sžívání starousedlíků s těmi, kdo přišli do Austrálie po okupaci Československa cizími vojsky v srpnu 1968, neprobíhalo vždy hladce.

Pád komunistického režimu v Československu na konci roku 1989 australští krajané uvítali. V nových poměrech se jim usnadnily kontakty se starou vlastí a mnozí se mohli po dlouhých letech odloučení znovu setkat se svými blízkými. Oboustranně se pak začaly navazovat nové styky kulturní, sportovní, obchodní apod. V devadesátých letech navštívila Austrálii a tamní krajany řada veřejně činných osobností z České republiky. Pokud návštěvníci zavítali do Československého klubu v Adelaide, dostalo se jim vedle vlídného přijetí i případné konkrtétní pomoci například s ubytováním. Někteří – velvyslankyně Jaroslava Davidová-Moserová, cestovatel Miroslav Zikmund, dirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek, Jiří Suchý a Jitka Molavcová ze Semaforu, hudebníci ze skupiny Greenhorns a jiné - se pak stali čestnými členy klubu.

Na závěr několik číselných údajů: Počet členů Československého klubu v Jižní Austrálii narostl ze 24 v roce 1949 na 355 v roce 1997. V Jižní Austrálii žilo v roce 1994 763 Čechů (v celé zemi 9357) a 961 Slováků (8446).

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012