Český spolek pro komorní hudbu - Z tradice vyrůstající současnost
Český spolek pro komorní hudbu (ČSKH) jako jedna z nejstarších a nejrenomovanějších hudebních institucí v Čechách datuje svůj vznik dokonce dříve než Česká filharmonie.
Vznikl v roce 1894 (ČF o dva roky později), a to na podporu koncertní činnosti mladého, ale již i v zahraničí obrovsky úspěšného Českého kvarteta. Tvořili je tehdy mladí absolventi Pražské konzervatoře Karel Hoffmann (první housle), Josef Suk (druhé housle), Oskar Nedbal (viola) – oba se později stali slavnými skladateli – a Hanuš Wihan (violoncello). A již první koncert spolku se konal v Rudolfinu. V tomto koncertním domě je ČSKH dodnes doma a jeho koncerty se konají především ve zdejší Sukově, ale i Dvořákově síni, což je pro komorní soubory obzvláštní pocta. A také v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci, který hostí nedělní matiné.
Již od počátků spolku hostovali v ČSKH významní světoví interpreti a své skladby představovali přední skladatelé. Největší pozornost odevždy ale věnuje domácím souborům a sólistům, pro které je zejména dnes, při úbytku kvalitních příležitostí, velmi důležitou platformou. Od roku 1994 je součástí České filharmonie při zachování dramaturgické svébytnosti i historického názvu.
Český spolek pro komorní hudbu obohacuje pražský hudební život každoročně o 28 koncertů rozčleněných do čtyř řad. Dvou večerních abonentních, série Hudebních podvečerů a nedělní Dopolední matiné. Na koncertech ČSKH se sice objevuje především střední a starší generace posluchačů, podle slov dramaturga ČSKH, PhDr. Ludvíka Kašpárka je to však přirozený jev, protože ke komorní hudbě je třeba „dospět“ časem.
„Mladí posluchači sice přicházejí také, ale přáli bychom si, aby jich bylo více. Na tomto stavu se bohužel podepisuje nekvalitní hudební vzdělávání na našich školách (s výjimku těch umělecky zaměřených), na rozdíl od vyspělého zahraničí, kde jsou koncerní síně plné mladých“, lituje Ludvík Kašpárek.
Přestože jsou koncerty výborně navštěvované, je třeba o publikum stále pečovat a nabízet mu nejvyšší kvalitu. A je také nutné podpořit a na pódiích vyzdvihnout nejlepší mladé soubory, kterým ČSKH věnuje velkou pozornost a poskytuje prestižní příležitosti. Proto uděluje peněžní Výroční cenu ČSKH umělcům do 35 let, kterou letos získal dechový ansámbl TRO ARUNDO (Jan Souček, Jan Mach, Václav Vonášek). Spolu s cenou soubor získá možnost vystoupit na pódiu v Rudolfinu. Další příležitostí pro mladé je koncert vítězů Soutěže mladých interpretů. Soutěž pořádá Nadace Bohuslava Martinů v oborech housle, klavír, violoncello, komorní soubory, ČSKH každoročně vítěze představí veřejnosti.
ČSKH také již po 4 sezony vyhlašuje vždy na rok tzv. rezidenční soubor, loni jím bylo Talichovo kvarteto, letos Aflatus Quintet (Roman Novotný, Jana Brožková, Vojtěch Nýdl, Ondřej Roskovec, Radek Baborák). Trojnásobnou příležitostí během sezony, kterou soubor dostane a může se tak představit v různé dramaturgii, je vyzdvižen fakt, že jde skutečně o špičkové těleso.
Ze zajímavých koncertů nejbližší doby vybíráme například 21. 3. Koncert k 25. výročí založení souboru Quarneri trio, nebo 25. 4. koncert Heroldova kvarteta.
Protože české komorní soubory často hledají uplatnění v zahraničí, domácím posluchačům je mnohdy utajeno, jak kvalitní umělce české luhy a háje stále produkují. Činnost ČSKH, který se chce do budoucna zaměřit i na představování větších komorních sestav než doposud, proto stále je a bude nezastupitelná, uzavírá Ludvík Kašpárek.
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad