150 let v pohybu

Martina Fialková 1 2012 Ostatní česky
Basket

V českém, ale i evropském a světovém měřítku je to jev unikátní. Česká tělovýchovná organizace, která byla založena v Praze před 150 lety Jindřichem Fügnerem a Miroslavem Tyršem (přesně 16. února), ovlivnila mnohokrát českou historii. Fenomén Sokola od počátku výrazně přispíval k národnímu sebeuvědomění Čechů. Bohatá činnost v sokolských jednotách jak v rámci sportovních a tělovýchovných aktivit, ale i na poli kulturním a společenském, dotvářela dění na českém venkově i ve městěch. Sokolské ideály daly vzniknout mnoha uměleckým dílům (Mánes, Mucha, Suk...). Stály na nich základy Československých legií, které pomohly vzniku samostatného Československa. Ale dávaly sílu i sokolům v odboji v nejhorších dobách II. světové války. Sokolská organizace přežila čtyři zákazy činnosti. Po tom posledním, v roce 1948, Sokol podobně jako bájný pták Fénix opět vstal z popela a po více než 40 letech znovuobnovil svoji činnost v roce 1990. Letošní výročí si dnešní sokolové připomenou spolu s námi řadou aktivit, jejichž vyvrcholením bude v létě XV. všesokolský slet.

Malá úvaha

Až budete na obálku lepit známku s Mánesovým hrdým okřídleným dravcem na červeném poli, kterou 15. 2., v předvečer výročí, vydá Česká pošta, vzpomeňte si: Jak často bývá sokolská činnost zlehčována – třeba i v oblíbených filmech – dík mírně zjednodušenému pohledu na „vlastenčení“. Dnes se znovu učíme zdravě žít, chovat se „eko“, studujeme komunikační dovednosti, asertivitu, věnujeme se dobrovolnictví, pěstujeme sporty v kolektivu přátel.... Ale co jiného byla a je sokolská idea? Tyrš, tvůrce sokolských zásad, je deklaroval takto: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů. Jsme dnes ale mnohem větší individualisté a láska k vlasti a kázeň se nám někdy trochu vytrácí. Proto neškodí připomenout, jak to s tím hrdým a svobodným Sokolem vlastně bylo, Ale také jak to je dnes, kdy sokolové jen v Praze cvičí ve 62 jednotách a jejich aktivity jdou s moderní dobou.

Tyrš a Fügner u kolébky

Miroslav Tyrš, historik a kritik, a Jindřich Fügner, obchodník a podnikatel, byli přátelé. V provopočátku měli v úmyslu založit česko-německou tělovýchovnou jednotu (oba pocházeli z rodin s česko-německými kořeny v pohraničí). Německý sponzor však odřekl a tak se stalo, že 16. února 1862 vznikla Pražská tělocvičná jednota Sokol jako pouze česká organizce. U jejího zrodu však s Tyršem a Fügnerem stály již i další osobnosti české kultury i politiky (hrabě Rudolf Thurn-Taxis, bratři Grégrové, Josef Mánes, Jan Neruda, J. E. Purkyně, Karolina Světlá a další.) Bylo přijato na návrh Tyršův spolkové heslo „Tužme se“, zaveden pozdrav „Nazdar“ a oslovení „bratře“ a „sestro“. Cvičilo se nejdříve v Malypetrově ústavu v Panské ulici, poté v bývalé tančírně „ U Apola“ v Ječné. Zaměření bylo všestranné: prostná nářaďová cvičení, skoky, zápas, později veslování, plavání, střelba, šerm. Kromě toho byly pořádány výlety a společenské zábavy. Prvním veřejným vystoupením sokolů byla účast na pouti na horu Říp v dubnu 1862. Členů rychle přibývalo, proto se starosta Fügner rozhodl postavit podle Tyršových návrhů tělocvičnu. Budova v Sokolské ulici 43, dokončená v r. 1865, je dílem architekta Ullmanna, vyzdobili ji významní čeští umělci Ladislav Šaloun, Jan Preisler, František Ženíšek. Svou krásou se zařadila vedle Národního divadla a Národního muzea do trojice budov, v nichž se měly naplňovat ideály českého národa. Pro ty, kdo zde nikdy nebyli, stojí za to do jejích interiérů nahlédnout, je to jeden z klenotů pražské novorenesance, i když trochu ukrytý očím spěchajících chodců. Vchod je dnes z ulice Žitné.

Sokolský venkov

Rozšíření Sokola na venkov pomohl až po roce 1867 nový shromaždovací zákon v Rakousko-Uhersku. Po počátečních obtížích a určitém útlumu však přišla Jubilejní slavnost Sokola Pražského (1882 na Střeleckém ostrově) a průvod Prahou. Akce měla obrovský ohlas a její úspěch urychlil další vzestup Sokola po celé zemi. Tehdy do Sokola vstupuje i T. G. Masaryk. Začátkem 20. století proniká sokolská myšlenka ponejvíce díky učitelům, kteří vystudovali ve městech, i na malé vísky. Domů do maličkých Skryjí nad Berounkou píše můj pradědeček z Moravy, kam byl vyslán působit: Počkejte na mě, až se vrátím, založíme u nás Sokol. To byl rok 1912. Cvičí se v hospodských sálech, Sokolové hrají i divadlo a vůbec vedou bohatý kulturní a společenský život, který ovlivňuje celou obec. Zejména po vzniku republiky zažívá Sokol nevídaný rozkvět. Zakrátko není městečka i obce, kde by nepůsobil, ve dvacátých a třicátých letech sokolovny rostou jako houby po dešti a stávají se důležitými společenskými centry ve městech i na venkově.

Slety a zákazy

Jen do začátku I. světové války se v Praze uskutečnilo šest celorepublikových sletů, se stále se zvětšujícím počtem cvičenců, hostů, návštěvníků. Slibný rozvoj však zabrzdil zákaz České obce sokolské v roce 1915 za její „podvratnou protirakouskou činnost“. Obnovený Sokol v roce 1918 nabral však ještě více sil díky nadšení z budování svobodného státu. Další čtyři mohutné slety i se zahraniční účastí pak byly velkou demonstrací jednoty a národní hrdosti. Dokazují to počty až 200 000 diváků a vybudování ve své době největšího stadionu na světě, Strahova. Na svém koni sem příjíždí jako divák i prezident T. G. Masaryk. Kromě sletů se ale konají i celorepublikové Sokolské štafety, Středoškolské hry, Zimní sletové dny apod. A v roce 1926 se otevírá nové sídlo Sokola, rozlehlý Tyršův dům na Malé Straně. Hned na začátku II. světové války však je Sokol spolu s dalšími mnoha organizacemi opět zakázán. Mnozí Sokolové se zapojují do odboje – více než 1 000 jich bylo popraveno – a další desetitisíce vězněny a mučeny. Přichází další obnovení činnosti a v roce 1948 na dlouhou dobu poslední, XI. Všesokolský slet na Strahově. Po komunistickém puči byly v roce 1949 do Sokola začleněny další sportovní oddíly. Původní sokolské ideje a činnost v základních oddílech byly popřeny a zejména proto ubývalo členstva.

Sokol v zahraničí

Sokolské jednoty byly zakládány již koncem 19. století i mezi krajany ve světě – a právě dík jejich aktivitám přežívala organizace i v dobách obou válek a zejména pak v době totality. Pracovalo zde a pracuje mnoho vynikajících osobností. Sokol má pevné zázemí mezi Čechy zejména v USA, kde jeho aktivity přímo kvetou na mnoha místech, také však v daleké Austrálii, a téměř ve všech státech Evropy, kam se uchýlila česká emigrace. Silné zastoupení je zejména v Rakousku a Švýcarsku. Svým světovým rozšířením byl a je vlastně velmi unikátní organizací. Největším svátkem pro zahraniční Sokoly je přirozeně účast na sletech v České republice.

Dnes – již 150 let v pohybu

Propagací zdravého životního stylu pro všechny věkové kategorie si získává Sokol mnoho příznivců i dnes. Velkou roli hraje samozřejmě tradice v rodinách. Ale do jednot přicházejí i noví členové, které zaujme velmi pestrá nabídka možností, jak aktivně trávit volný čas. Cvičitelé jsou, jak velí tradice, vždy dobrovolní. Kromě běžných pravidelných tělesných aktivit se členové mohou zúčastňovat řady soutěží a přeborů. Česká obec sokolská modernizuje svůj program. Podporuje sportovní výkony ve zhruba šesti desítkách sportů. V gymnastice, házené, basketbalu, v judu i v atletice i na ligové až reprezentační úrovni. A družstvo akrobatického rokenrolu získalo dokonce titul mistrů světa. V letošním roce je to však především nácvik na XV. všesokolský slet, který se stane vyvrcholením oslav 150. výročí založení Sokola. A sletový týden v červenci nezačne ničím jiným, než představením Prodané nevěsty nastudované sokolskými amatérskými divadelními soubory. Představení je již nacvičeno a jeho první reprízy svědčí o mimořádném úspěchu a zájmu diváků o další provedení. Oslavy výročí však již vloni rozběhla Sletová štafeta, jejíž účastníci ze 41 žup doběhli na nádvoří Tyršova domu ze všech stran republiky a přípojky dorazily i z Německa, Slovenska, Rakouska, Švýcarska a USA. Konkrétní program oslav výročí v červenci v době sletu ještě připomeneme. Již nyní v únoru kromě zmíněné výroční známky bude vydána také pamětní mince (22.2., seznam prodejců na www.sokol.eu) Dnes jako i kdysi stále platí: Jít do Sokola znamená jít si nejen protáhnout tělo, ale i setkat se s přáteli, načerpat pozitivní energii a prožít společnou radost z pohybu i všeho dalšího, co společenství podobně smýšlejících lidí nabízí.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012