Iniciativ a za důstojné využití věznice v U herském Hradišti

O způsobu využití bývalé věznice v Uherském Hradišti se vede debata od poloviny 90. let, kdy město komplex budov postavený za dob habsburské monarchie prodalo českému státu. Ministerstvo spravedlnosti jej hodlalo obnovit a využít coby sídlo okresního soudu, k němuž by náležela vazební věznice. Takový komplex přitom měl obsahovat pietní místo připomínající oběti obou totalit 20. století s důrazem na období 50. let, kdy v areálu zemřela či byla z politických důvodů popravena řada lidí. Poté, co se ukázalo, že náročná finanční přestavba věznice není pro český stát prioritní, areál zůstává nadále opuštěným a nevyužitým fyzickým mementem novodobých dějin.

Hlasy volající po důstojné revitalizaci bývalého vězeňského komplexu a vytvoření památníku obětí totalitních režimů přitom zaznívají kontinuálně již dvacet let převážně z řad členů Konfederace politických vězňů. Čas od času se k nim přidávají i regionální politici, jejichž aktivita v dané věci však kolísá. Ba situace došla tak daleko, že český stát začal připravovat veřejnou dražbu celého komplexu, při níž by areál nemalé historické hodnoty připadnul kupci s nejvyšší finanční nabídkou. Pokud by k takovému odprodeji došlo, záruka důstojného využití by byla vážně ohrožena a z celého komplexu by se mohlo stát zařízení sloužící komerci hrubého charakteru.

I z tohoto důvodu se na počátku roku 2010 začala na uherskohradišťském gymnáziu scházet skupina lidí různého věku, postavení i povolání, kterým nebyl osud uherskohradišťské věznice lhostejný. Tak vznikla Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti.

Prvním krokem iniciativy byla příprava podpisové akce, která měla získat pro uvedený cíl širší občanskou podporu. Petice adresovaná předním představitelům České republiky spatřila světlo světa v únoru 2010 a od té doby se pod ni podepsaly tisíce občanů včetně desítek veřejně významných osobností. Viz petice ke zhlédnutí na: http://veznice.uh.cz/doc/2/

Z důvodu lepší komunikace s veřejností a za účelem přehlednější prezentace kauzy byly během jara 2010 zprovozněny webové stránky, které jsou umístěny na adrese: www.veznice.uh.cz. Mimo tvorbu a doplňování těchto stránek zakládající členové iniciativy v jarních měsících minulého roku uspořádali také několik besed a prezentací. Iniciativa se představila během tematicky spřízněné pražské akce Mene Tekel, na Academiafilmu v Olomouci a taktéž v samotném Uherském Hradišti, kde v univerzitním areálu proběhla beseda se studenty architektury Technické univerzity Liberec a představiteli města Uherské Hradiště. Výsledkem této besedy a inspirační návštěvy studentů v bývalém vězeňském areálu byl tvůrčí workshop, na jehož základě studenti vypracovali řadu architektonických návrhů tematizujících princip pietního využití někdejšího vězeňského areálu. Opomenout nelze ani akci Dva dny pro věznici, při které byly tyto návrhy poprvé prezentovány. Ještě předtím byl zorganizován pietní akt u pomníku před věznicí, po němž následovala ekumenická modlitba bývalých politických vězňů a zástupců církví v prostoru vězeňského nádvoří.

Dalším důležitým krokem bylo založení občanského sdružení Memoria, jež nyní tvoří právní a organizační základnu širší občanské platformy.

První velkou akcí nového sdružení byl tematický blok nazvaný Minulost za zdí, který byl zařazen do programu uherskohradišťské Letní filmové školy. V rámci série filmových projekcí byla představena nejen problematika věznice, ale taktéž diskutována záležitost vyrovnání se české společnosti se složitým průběhem 20. století. Jelikož pro hradišťskou iniciativu představuje velkou inspiraci muzeum v severorumunském Sighetu, které bylo shodou okolností taktéž vytvořeno v areálu někdejšího žaláře postaveného za Rakouska-Uherska, na LFŠ proběhla prezentace této instituce. Muzeum Memorial Sighet, které spravuje rumunská nadace Fundatia Academia Civica, přijela osobně představit jeho ředitelka Ioana Boca. Zástupce českého občanského sdružení Memoria naproti tomu informoval o historii uherskohradišťské věznice během červencového mezinárodního semináře v sighetském muzeu. Členové bukurešťské nadace Academia Civica jsou myšlence vybudování podobné instituce v České republice nakloněni a ochotně nabízí nejen morální, ale i konzultační podporu. Podobně se během besed v rámci akce Minulost za zdí vyjádřili i zástupci českých vysokých škol nebo odborných organizací.

Jelikož během léta 2010 došlo k ustavení nové vlády České republiky, zástupci občanského sdružení Memoria vypracovali otevřený dopis předsedovi vlády a ministru spravedlnosti, ve kterém rekapitulovali vývoj případu věznice v Uh. Hradišti a deklarovali požadavek, aby při jakémkoliv majetkovém převodu tohoto areálu bylo smluvně zajištěno jeho důstojné využití s důrazem na vybudování památníku obětí totalitních režimů a takzvaného muzea mocenské perzekuce v nejhodnotnějších částech komplexu. Premiér ČR na toto prohlášení zareagoval a projevil přání, aby komplex bývalé věznice byl využit ve veřejném zájmu.

Aktivity občanského sdružení Memoria – Iniciativy za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti nadále pokračují pořádáním veřejných akcí a vytvářením platformy pro občanský a odborný dialog. Během podzimu 2010 byla na pražské přehlídce ArchitectureWeek představena audiovizuální prezentace fotografií a návrhů libereckých studentů. V rozsáhlejší podobě bylo dané téma společně s artefakty poskytnutými rumunským muzeem Memorial Sighet prezentováno na výstavě v Rumunském kulturním institutu v Praze. Další výstava věnovaná uherskohradišťské věznici byla ke konci února 2011 k vidění v prostorách pražské galerie Karolinum v rámci mezinárodního výstavního a vzdělávacího projektu Mene Tekel. Její repríza se plánuje v prostorách krajského úřadu Zlínského kraje, tzv. Baťově mrakodrapu, na začátku roku 2012.

Občanské sdružení Memoria je nadále připraveno spolupracovat nejen s odbornými institucemi v ČR a zahraničí, ale také s příslušnými státními, krajskými či komunálními orgány na přípravě koncepce památníku obětí totalitních režimů a tzv. muzea mocenské perzekuce v Uherském Hradišti.

Z toho důvodu navázalo kontakty se zástupci města Uherské Hradiště, Zlínského kraje, Národního muzea, Ústavu pro studium totalitních režimů a Ústavu pro soudobé dějiny. Cíle iniciativy za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti příslušným usnesením z října 2011 a podpisem petice podpořili také zákonodárci senátního výboru pro kulturu, vzdělávání, lidská práva a petice Parlamentu České republiky. Ať už bude vlastníkem bývalé věznice kdokoliv, bude nutná širší podpora této myšlenky a koordinované jednání institucí, jež mohou napomoci vytvoření muzejních a vzdělávacích prostor v podstatné části někdejšího vězeňského areálu.

Členové občanského sdružení Memoria jsou si vědomi, že záležitost vytvoření takto tematicky důležitého památníkumuzea není jen záležitostí regionální, ale že se jedná o téma navýsost celostátní. Z toho důvodu podporují široký občanský i odborný dialog a činí aktivní kroky k tomu, aby nejen region jihovýchodní Moravy, ale i český stát a česká společnost jako celek nepromarnily příležitost k důstojnému vyrovnání se s nedávnou minulostí, a to právě vytvořením kvalitní muzejní expozice se vzdělávacím přesahem v architektonicky ucelené a historicky nejcennější polovině areálu někdejší uherskohradišťské věznice. Pokud k daným krokům nedojde, hrozí, že česká společnost přijde o další důležité svědectví připomínající pohnutý průběh novodobých dějin našeho národa.