Těšíme se na jaro

ZIMA 2011 Ostatní česky
obálka čísla

Ludmila Hofmanová patří mezi ty, jejichž rodinné historie byly zmítány evropskými dějinami. Narodila se 29. 12. 1919 v Sevastopolu jako potomek aristokratické rodiny, v jejíž kořenech můžeme stopovat až k pobělohorským uprchlíkům ze západočeské Údrče, k baronce von Ramser, nebo také k jednomu z předních sokolských činovníků v Příbrami. Její otec, fregatní kapitán carského loďstva Michail Hofman, se jako první Čech přihlásil do bojů černomořské flotily proti Němcům za I. světové války. Rodina za dramatických okolností prchala z bolševického Ruska, aby se nejprve usadila ve francouzské Marseille a poté zamířila do Plzně. Malá Lída, jejíž maminka doma mluvila polsky a tatínek povětšinou rusky, a češtinu se tedy musela doučit, zažila odstup okolí k „cizincům“ i plíživé obavy českoruské intelektuální emigrace z nechvalně známého zájmu KGB.

Svoje výrazné výtvarné nadání projevovala již v základní škole a zejména ve výtvarném kroužku na plzeňském gymnáziu. Říká, že se z té doby nedochovaly žádné její obrázky, protože byly všechny posílány na výstavy do Japonska. Ačkoli Lídě profesor Řečínský doporučoval studium na Akademii výtvarných umění, ona vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a poté prakticky celý život pracovala jako redaktorka Československého rozhlasu.

K intenzivnějšímu malování se vrátila až relativně nedávno, asi před deseti lety. S výjimkou nemnoha portrétů zachycuje květinové motivy a od křídy a pastelu na větších plochách přešla postupně k drobným temperám nanášeným párátkem, což jim dodává plasticitu a pocit reálného objektu. Obrázky Lídy Hofmanové nikoho nenechají na pochybách, že maluje celým srdcem a svými charakteristickými obrázky dělá radost spoustě lidí ve svém okolí.

HaM

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012