Adieu, Gutenbergu, dialog povedeme elektronicky

Pokrok nezastavíš, ačkoliv bych to v poslední době raději parafrázovala na Byznys nezastavíš. Od převratného vynálezu knihtisku v polovině 15. století uplynula hezká řádka let; mnohé možná překvapí, že první počítače se datují do poloviny 19. století, takže už vlastně také nejsou nejmladšími, nicméně totálně všechno převálcoval až internet. Časopisy, noviny a knihy se přesouvají z papíru na monitory, superrychlá média dávají zcela jiný obsah slovu uzávěrka, neboť informace už se téměř nezpracovává, přeposílá se bez prodlení, ale taky v naprosté většině případů bez prověřování – k tomu dlužno podotknout, že ochrany autorského práva zhusta nedbaje. A tak se informace šíří dál a dál, některá pravdivá, mnohá však bohužel zcela bezobsažná.

Je vskutku konec tištěným novinám a časopisům? Nemají už místo v nastupujícím elektronickém světě předurčeném ekonomickými parametry? Anebo právě obchodníci vědí své, a proto nás zavalují hromadami potištěných – a často velmi kvalitních – papírů, reklamními prospekty, katalogy i profesionálními časopisy obchodních center. Také vás udivuje to množství obchodních sdělení, to kvantum letáků, odpovědních zásilek, nabídek a pobídek? Kolik to všechno musí stát? Jak gigantické jsou marže, když se tohle všechno vyplatí! A kdyby se nevyplatilo, netisklo by se! Což nám konzervativním může brnkat na optimistickou strunku, že přeci jen tištěné slovo ještě nějaký čas vydrží. A taky nezoufejme, že teď povedeme dialog elektronicky – díky i za něj, vždyť se tak vymyká současné „byznys“ realitě! Žijeme v nemocném světě hledajícím co nejlevnější štěstí v globálně vnucovaných hodnotách našeho střihu, ve sdíleném šílenství ekonomického růstu, které nás ve finále asi přijde hodně, hodně draho.

Udržme a pěstujme si ostrůvky nekonformnosti, udržme si náš dialog alespoň elektronicky – a třeba nebude tak dlouho trvat, než pocítíme potřebu si ten náš dialog zas pořádně (s)tisknout.