Emil Holub a Viktoriiny vodopády

ZIMA 2011 Dějiny česky
obálka čísla

Probírám-li se českou historií, jsem vždy hrdá na silné individuální jedince, kteří posunuli naše poznání a vědění o neznámém o hodný kus vpřed. Takto mně kdysi imponoval i dr. Emil Holub, (nar. 1847) a nutno dodat, že ani po pětadvaceti letech nesystematického bádání v českých archivech a subsaharské Africe, a několika realizovaných výstavách, mne toto téma ještě neomrzelo. Naopak, těším se na další možná výročí a události, kdy si je možné dílo tohoto českého cestovatele, objevitele a kartografa připomenout. A tak netrpělivě očekávám i rok 2012, kdy si připomínáme 140. výročí zahájení jeho první africké cesty a 110. výročí jeho úmrtí.

Ráda jezdím do Pátku nad Ohří, kam se rodina Holubova přestěhovala v roce 1857 a malý Emil tady strávil své dětství. Velmi inspirativní. Kromě obvyklých klukovin právě zde začínal plánovat svou velkou cestu do Afriky, i mimo jiné pro to, aby se vyrovnal bratrům Klabochovým, synovcům Benedikta Roezla, kteří na Pátku žili a díky svému strýci věděli, že jejich budoucnost je spjata se sběrem orchidejí v Jižní Americe. Emil se jednoznačně rozhodl pro černou Afriku.

Jak vážně myslel na svou budoucí objevnou cestu dokládá jeho zájem o drobnokresbu, popis, pozorování oblohy či budování sbírek archeologických a sběr přírodnin, doplněný také o střílení a vycpávání ptactva v průběhu gymnaziálních let. Ty sice započal na malostranském gymnáziu v Praze, ovšem po několika měsících přestoupil na osmileté gymnázium do Žatce, které roku 1866 zdárně zakončil. Pro studium lékařství se Emil Holub rozhodl cílevědomě, neboť se mu tento obor jevil pro jeho plány nejvhodnější.

Holubův pobyt v Praze, jeho kontakty s Vojtou Náprstkem a konzervátorem Františkem Benešem jsou dostatečně známé, stejně jako uskutečněné cesty do nitra černého kontinentu, které popsal ve svých cestopisech Sedm let v jižní Africe (1880) a Druhá cesta po jižní Africe. Z Kapského města do země Mašukulumbů (1890). Českou a rakouskou veřejnost jednak ohromil velkoryse pojatými výstavami, v Praze na Střeleckém ostrově roku 1879, a následně ve Vídni roku 1891 a opět v Praze 1892, a také rozdělil sňatkem s Rosou Hoff z Vídně, které dal přednost před dívkou z české vlastenecké rodiny.

Nicméně právě ona stála po jeho boku při střetu s Mašukulumby, kteří zabránili pokračovat expedici Emila Holuba od řeky Kafue dál na sever, pečovala o něj v dobách, kdy jej atakovala malárie, a obětavě po jeho smrti v roce 1902 uchovávala jeho osobní památky, které později věnovala do památníku Holubova rodného města, do Holic.

Obtížně se hledá společný moment jejich života, kdy nečelili nástrahám, obtížnosti cesty, nemocem či neporozumění společnosti. Nicméně, když jsem se vydala po stopách Emila Holuba v Africe, byla v Kapském městě, Kimberley, poblíž Panda Ma Tengy, překročila řeku Kafue, vždy jsem se vracela na místo, kde byl Emil Holub ohromen, okouzlen, a podle mne naplněn zadostiučiněním. Byly to Viktoriiny vodopády, které během prvního pobytu v Africe pečlivě popsal a zmapoval, a kam si při druhé expedici za doprovodu přátel přivedl i svou madičkou ženu.

Pohled a přítomnost u Kouře, který hřmí, jak zní domorodý název vodopádů, potřeboval Emil Holub sdílet s někým, kdo v něj věřil a doufal v jeho sen… Po Holubově smrti se Rosa k vodopádům, byt´ měla nabídku Holubových přátel, již nikdy nevrátila, ale na jeho kartografické dílo nenechala nikdy zapomenout.

PhDr. Marie Imbrová
www.imbrova.cz

Afrikanistka Marie Imbrová se zabývá životem a dílem Emila Holuba více jak 25 let. Po bádání v českých a rakouských archivech, zúročila své znalosti i v diplomatické službě, kdy připravila putovní výstavu o Emilu Holubovi, která prošla Zimbabwe, Zambií, Bostwanou a JAR … publikovala řadu článků o Emilu Holubovi a na příští rok hodlá vydat vlastním nákladem pohlednici s první tištěnou mapou Slapů Viktoriiných z Holubova cestopisu. Jako stálá dopisovatelka Českého dialogu slibuje, že si ji zájemci budou moci objednat i prostřednictvím naší redakce. Škoda jen, že v roce, na který připadají tak významná Holubovská výročí se rozhodlo Národní muzeum zatím nerealizovat výstavu v Náprstkově muzeu, památník Emila Holuba v Holicích bude otevřen po rekonstrukci nejdříve v květnu a tak první výstava k Holubovi v příštím roce bude v Městském muzeu v Žatci, které ji otevírá ve spolupráci s autorkou článku v únoru 2012.

(red)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012