Bratři Mašínové – nekonečný spor

ZIMA 2011 Aktuality česky
obálka čísla

Jejich čin i po tolika letech rozděluje naši společnost. Znovu a znovu se vrací otázka: byli to hrdinové nebo vraždící dobrodruzi? Pro mnohé jsou bojovníky proti teroru – srovnatelní s partyzány ze 2. světové války. Prostříleli se do Západního Berlína – ale cestou zabili šest lidí.

Jedním z nich byl člen Sboru národní bezpečnosti, kterého Ctirad Mašín podřezal svázaného. Právě tento Honzátko a zastřelený účetní Rožický jsou označování jako oběti vrahů. Podle šéfa českých komunistů V. Filipa „terorismus je pořád stejný, ať už v historii nebo v současnosti“. Jsou však teroristé ti, kteří před terorem utíkají?

K útěku se rozhodla skupina pěti mladých mužů až po několika zatčeních kvůli sabotážím a v době, kdy byl Ctirad Mašín propuštěn z jáchymovského vězení. „Komunisté vyhlásili třídní boj a oni na něj přistoupili“ hodnotí jejich činy Jan Krátký z Občanského sdružení Kulturně smýšlejících.

Do amerického sektoru v Berlíně se probojovali Cirad Mašín, Josef Mašín a Milan Paumer 1. listopadu 1953 po 29 dnech hrůzy. Mašínové se stali profesionálními vojáky v USA. Domů se mohli vrátit až po roce 1998, kdy byla promlčeno stíhání za vraždu. Jen Josef přijel na chvíli do Bratislavy za Jánem Langošem, kterého si vážil.

Od roku 1989 byli několikrát navrženi na státní vyznamenání, ale Havel se nechtěl dostat do sporu s tolika odpůrci. A Klaus? Jeho odpověď byla pořád stejně rezolutní: NE!

Teď je Cirad Mašín mrtev – zemřel v létě na leukémii ve věku 81 let. Z Olomouce přijela jeho sestra a umírající měl v posledních chvílích života u sebe své nejbližší – Zdenu a Pepíka. Nelitoval toho, že se do Česka nepřijel podívat, protože „bylo zjevné, že komunisté zůstali u moci, jejich strana nebyla zrušena“ a ani nechtěl být u nás pochován.

Zemřel v Clevelandu a jako válečný veterán byl pohřben na vojenském hřbitově. Rakev byla přikryta americkou vlajkou, zazněla salva 21 výstřelů. U rakve byl položen zelený baret, kousek od něj visela česká vlajka. Speciálem přiletěl ministr obrany Alexandr Vondra, který s sebou přivezl pro oba bratry vyznamenání – řád Zlaté lípy. Josef Mašín to komentoval slovy:“ Jsem rád, že se najdou politikové, kteří staví očistu národa od komunistického prokletí nad svou osobní kariéru“. Tento řád se totiž uděluje pouze výjimečně za boj o ochranu základních lidských práv a svobod, za principy demokratického a právního státu. (V roce 2008 dostali od Mirka Topolánka plakety s vyrytým českým lvem. Ty nechal premiér vyrobit, o jejich udělení se s nikým neradil. V rámci neutuchajících diskusí o Mašínech to byl z jeho strany statečný čin. Nevím, zda a jak byl za něj potrestán – taková opovážlivost, že, soudruzi?!)

Na pohřbu byl i náš velvyslanec v USA Petr Gandalovič a další diplomaté, premiér Petr Nečas se od Mašínů nijak nedistancoval, jen se omluvil kvůli naléhavým jednáním. A poslal květiny. Stejně tak i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. To je velmi slušný postoj. Nad rakví promluvil o boji za ideály svobody a demokracie Alexandr Vondra i evangelický farář Jan Dus, přítel Paumera. Loučilo se hodně lidí, obdivně a s úctou. Nakonec se hrála americká a česká hymna, trubač zatroubil vojenskou píseň Taps, z rakve byla svinuta americká vlajka a předána Josefovi a Zdeně Mašínovým.

Víte, co bylo na smutečním oznámení? Verš Svatopluka Čecha: „Sláb jen ten, kdo ztratil v sebe víru...“ V to jistě věří čeští historici, naši krajané i Češi, kteří na pohřeb přijeli z USA i Kanady. Kdybychom na to zapomněli, připomene nám to vlajka, kterou dostane Vojenský historický ústav a bude uložena pod sochu Jana Žižky na Vítkově.

Pointou vzpomínky na životní boj bratří Mašínů a Milana Paumera je internetová zpráva z 27. října. Čtěte a plačte nebo se vztekejte:

Ministr obrany Alexandr Vondra čelí několika trestním oznámením kvůli vyznamenání bratří Mašínů. Oznamovatel tvrdí, že tím schválil trestný čin vraždy. Vondra může dostat až jeden rok vězení, pokud se prokáže, že veřejně vychvaluje zločin nebo jeho pachatele.

Případ dostala k vyšetření pražská kriminálka. Vondra to komentoval slovy, že partyzánský odboj není možné posuzovat měřítky dnešní doby.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění považuje Mašíny za hrdiny jen 15 % Čechů.

Venda Šebrlová
(která patří k těm 15%)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012