Václav Havel zemřel

Venda Šebrlová 1 2012 Aktuality česky
Rozloučit se s Václavem Havlem přišla spousta mladých lidí.  Cestou na Hrad stoupali Nerudovou  ulicí...

Měl zničené zdraví vinou komunistického pronásledování a věznění. Zemřel na Hrádečku 18. prosince 2011 po hektických měsících, spojených mj. s natáčením filmu Odcházení a oslavou 75. narozenin. Že je zle bylo vidět už při návštěvě dalajlamy v Praze pár dní před Havlovou smrtí. Dávní přátelé se objali a Václav Havel byl v dalajlámově náručí křehký jako svůj stín.

Jeho smrt byla tu smutnou neděli oznámena zhruba po dvou hodinách a zasáhla všechny. Podobnou atmosféru spojení jsme zažili v roce l989, kdy padl komunistický režim. Také tehdy jsme se spontánně scházeli a tvořili jsme jednu bytost. Vůdcem těch, kteří vyjednávali naši svobodu se stal právě Václav Havel. Pak nastoupil na Hrad jako prezident. Později už byl „jenom“ osobností, která nám připomínala: nebuďte sobci, chovejte se k sobě slušně, pravda a láska jsou na tomto světa největší hodnoty!

V Praze od 18. prosince hořely svíčky, lidi kupili kytice k soše sv. Václava i na památném místě Na Národní třídě. Rychle se vzpomínková místa začala objevovat ve ostatních městech i místech – na náměstích, u kostelů ... Do Prahy se hrnuly projevy soustrasti, přijely osobnosti z mnoha zemí. Pohřeb byl impozantní a podobný už nezažijeme. Byli totiž jen dva prezidenti, kteří si jej zasloužili: T. G. Masaryk a Václav Havel. Průvod s rakví na lafetě byl jako černá stužka v pražských ulicích a rodinný pohřeb v krematoriu a uložení do rodinné hrobky zdaleka nepatřily jen těm nejbližším.

Závěr celého loučení by se Václavu Havlovi určitě líbil: páteční koncert v Lucerně. Čtyři tisíce vstupenek bylo rozebráno během pár hodin, lidé se scházeli od odpoledne a další stovky zvědavců sledovali dění na obrazovce na Václavském náměstí. Zpívali lidé, kteří za bolševika byli pronásledováni - např. Plastic People, i ti, kteří byli kvůli Václavu Havlovi v nemilosti - třeba Suzanne Vega. Rocker Ivan Král na přítomné zakřičel: „ Buďme stále takoví, jací jsme byli v listopadu 1989!“.

Vlastně hodně věcí připomínalo památný listopad. Počasí bylo spíš podzimní a občas zapršelo. Komunisti se projevili jako burani: neúčastnili se pohřbu, ani nekondolovali. Že prý Václav Havel nebyl jejich prezidentem. Zato se srdceryvným telegramem připomněli severokorejským komunistům, kterým zemřel jejich tyranský vůdce. Přitom existence této strany a přítomnost v parlamentě je jednou z mála věcí, které lidé Václavu Havlovi vytýkali: že nedokázal zbavit tuto zemi komunistů.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012