Ivo Mička - S volyňskými Čechy v Žitomiru a Rakovníku

Právě vydaná knížka zkušeného novináře a cestovatele Ivo Mičky z Rakovníka je souborem osudů asi 16 000 Čechů na Volyni a Ukrajině vyprávěných jejich přeživšími potomky, kteří se tam s velkou slávou stěhovali v letech 1868 – 1880 na pozvání posledního ruského cara Mikuláše II. Důvodem odchodu Čechů z Monarchie byly těžké životní podmínky a zprávy o prosperitě v ruské říši.
Carská vláda lákala nové přistěhovalce levnou půdou, pomocí při založení výrobního podniku, osvobozením na 20 let od daní a zproštěním vojenské povinnosti. Češi založili svým kapitálem strojírny, pivovary, mlýny, cementárny, statky, školy, kostely, knihovny, podstatně přispěli k rozkvětu kulturního a spolkového života, ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně v osazených územích. Ale přišly první patálie. Po vypuknutí první světové války bojovali volyňští Češi jako příslušníci ruské armády v České družině, která se později stala zárodkem československých legií v Rusku. Osud legionářů je více méně znám, i jejich usilovné boje s bolševiky, správa osmi vagonů ruského zlatého pokladu, strastiplná cesta přes Sibiřskou magistrálu do Vladivostoku a plavbu kolem světa zpět do vlasti.
Později byla Volyň rozdělena. Její západní část připadla Polsku, východní část zůstala Ukrajině, resp. Sovětskému svazu. Obyvatelstvo vesnic na Ukrajině se stalo obětí násilnické politiky sovětské vlády. Lidé přicházeli o majetek, museli vstoupit do kolchozů. Mnoho volyňských Čechů bylo nesmyslně odsouzeno k trestu smrti nebo skončilo v nechvalně proslulých sovětských táborech – gulazích. Vyučování českého jazyka sověti zakázali. Od druhé poloviny 30. let nastaly podobné problémy i českým osadníkům na polské straně.
Volyňští Češi vytvořili roku 1942 značnou část 1. čs. Armádního sboru v SSSR, někteří z nich dokonce odešli bojovat i do čs. jednotek v západní Evropě. Represálie Sovětů na vesnicích byly nahrazeny násilím ze strany Ukrajinců, a terorem nacistů, kteří vypálili několik set ukrajinských obcí a zmasakrovali tamní obyvatelstvo. V obci Český Malín upálili nacisté zaživa všechny vesničany, včetně starců, žen a dětí. Na podzim téhož roku byla nacisty vyvražděna další česká obec Sergijevka- Michna.
Ivo Mička strávil na Ukrajině u volyňských Čechů dva měsíce v roce 2003. Podává nezkreslené informace o tom, co viděl, zažil, zachytil na papír, film či video, co zaslechl nebo dokonce získal v písemné podobě od pamětníků, krajanů či jiných svědků nejen na Ukrajině, ale i od rakovnických potomků Volyňáků, kterým se podařilo dostat se po druhé světové válce domů.
Knížku lze objednat v redakci Český dialog, www.cesky-dialog.net; email: cesky-dialog@seznam.cz. Poštovné a balné extra.
Zdenek ReimannJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad