Knihy: Jan Amos Komenský - Labyrint světa a ráj srdce (v jazyce 21. století)

Jako dítě jsem se prokousávala Komenského Světem v obrazech, což je dodnes obdivuhodně napsaná encyklopedie. Mám reprint prvního vydání z roku 1658 ve staré češtině, latině a němčině. Nikdy bych ji nedala z ruky. Totéž mohu říci o Labyrintu, který do novodobého jazyka převedl Lukáš Makovička. Je obdivuhodné, jak Komenského názory nezestárly a kdo se chce dozvědět, co se to vlastně v našem světě děje, ať čte!

Komenský sám sebe nazval Vir desideriorum - muž touhy. Žil jako psanec, který musel utéct z rodné země, ztratil dvě ženy a děti, přáteli mu byli především příslušníci Jednoty bratrské. Žil v naději, že svět bude napraven díky Kristovu učení a snažil se, abychom byli připraveni. Chtěl od nás ochotu se učit...

Labyrint začal J. A. Komenský psát po prohraném stavovském povstání, na útěku na Moravu. Při morové epidemii vymřela celá jeho rodina a on pak po letech skrývání opustil vlast - a nikdy se nevrátil. Nemáme jeho hrob, ale jeho knihy.

Už jen ten úvod! „... nejlepší bude oblíbit si takový styl života, který by s sebou přinášel co nejméně starostí a námahy, a naopak co nejvíce pohodlí, pokoje a dobré mysli. Jenže další potíž byla, jak mám takové povolání poznat a s kým se poradit?“ Proto dostal poutník průvodce Vševěda Všudybuda, který chodí světem a vyptává se na slova a činy každého člověka. S ním zkoumá i utajené - a věčně platné!

Byli jste znechuceni současnou politickou scénou? Komenský píše: „...Viděl jsem spoustu podvodů a klamu. Cokoli kdo dělal pro někoho jiného, ledabyle to odbýval, a mezitím jak mohl, zveleboval a vylepšoval své vlastní dílo.“ Zdá se vám, že svět potřebuje nějaký lék, aby se vzpamatoval? Nejste sami. „Našel jsem spoustu nadbytečných starostí, dokonce mám za to, že většina těch zaměstnání není než marnost a neužitečné bláznovství.“

„Kdo chce být opravdu člověkem, musí vidět nejen to, co mu leží před nohama, ale má se ohlížet i na to, co má za zády, aby se z minulého poučil pro přítomnost i budoucnost“ pravil poutníkův průvodce. Jak je to dávno, co tuto větu J. A. Komenský napsal...